Pravděpodobně zkušenosti s projekty na Letenskou pláň propojily Vlastu a Jiřího Štursovy se sochařem Otakarem Švecem během soutěže na pomník J. V. Stalina, ve které získali jako kolektiv první cenu (1949). Původní uvažované umístění pomníku podle směrnic soutěže bylo ve volné poloze na svahu Letenské pláně poblíž Hanavského pavilonu. Vzhledem k nestabilnímu podloží svahu byla stavba přesunuta (1951) na osu Staroměstského náměstí a Čechova mostu – tedy na vizuálně i ideologicky vhodnější místo. Pomník byl řešen jako kompaktní blok klínovitého vpřed směřujícího půdorysu. Ústřední postavou sochařské kompozice byl J. V. Stalin, za nímž pochodují zástupci sovětského a československého lidu. Třetí severní strana památníku představovala myšlenky marxismu-leninismu pomocí symboliky srpu a kladiva. Celkové řešení pomníku zahrnovalo také vytvoření přístupového schodiště s terasami na stráni od Čechova mostu, vyhlídkové terasy na hraně stráně, která pokračuje po obou stranách v promenádních alejích Letenských sadů. Okolí památníku tvořilo širokou sadovou terasou s vodními bazény a fontánami, propojenou s plání širokým schodištěm a soustavou paprsčitých nástupních promenád směřujících od pomníku do prostoru pláně. Dílo bylo slavnostně odhaleno 1. května 1955. Na svém místě setrvalo blokové sousoší do roku 1962, kdy bylo v souvislosti s převládající kritikou Stalinova kultu osobnosti odstraněno, architektonicky ztvárněná podesta, soustava teras a promenád se zachovala do současnosti. Během šedesátých let se Vlasta Štursová společně s Jiřím Štursou zabývali dalšími návrhy na využití Letenské pláně a také projektem úpravy prostoru na místě bývalého Stalinova pomníku.
NZ