V meziválečném období byla Vlasta Štursová (roz. Suková) součástí levicové Pracovní architektonické skupiny (PAS). Samostatně i společně s manželem Jiřím Štursou se zabývala projekty dostupného bydlení, participovala i na výstavě Lidový byt (1942), která představila interiér malého bytu účelně zařízený nábytkem standardizovaných rozměrů. Od třicátých let se Štursovi v soutěžních návrzích – na pomník T. G. Masaryka (1937), Národní shromáždění (1947), pomník J. Stalina (1949, s Otakarem Švecem) a dalších – zabývali využitím prostoru Letenské pláně až k předpolí Pražského hradu. Právě předpolí se týká Štursové ideový návrh Parku umění se státní galerií, která měla být koncipována jako volné seskupení pavilonových staveb s prostory pro odpočinek. Projekt byl v roce 1949 publikován v časopise Architektura ČSR.
NZ