Ateliér Můstek projekt dostavby okolí Národního divadla převzal po smrti Bohuslava Fuchse, který úkol zpracovával na základě vítězství v soutěži v roce 1964 (spolu s Kamilem Fuchsem, Mojmírem Korvasem a Alenou Korvasovou). Požadavky na obsah a funkci budov se od poslední soutěže podstatně vyvinuly a Kupkův tým za spolupráce Ivo Loose a dalších přizvaných kolegů s projektem začínali téměř od znova. Realizace podle jejich projektu již probíhala, když ji od SÚRPMO v roce 1980 převzal jako generální projektant kapacitnější Projektový ústav výstavby hlavního města Prahy (PÚ VHMP), který měl zaručit dokončení stavby k výročí otevření Národního divadla. Ve stejné době byla znovuvzkříšena myšlenka zřízení nové scény, která vyžadovala další změny v projektu budovy při Národní třídě. K návrhu nových řešení byli vyzváni Karel Prager a Zdeněk Kuna. Na základě předložených studií pak byl projekt, který se výrazně lišil od původního návrhu Kupkova týmu, svěřen Karlu Pragerovi, čímž došlo k nestandardnímu předání projektu do rukou jiného architektka. Zatímco provozní budova při Ostrovní ulici na jejímž podrobném projektu pracovala Jana Hrdličková byla realizována bez výrazných změn oproti záměru Ateliéru Můstek, restaurační budova bezprostředně navazující na budovu Nové scény si v souvislosti se změnami v celkové koncepci projektu a jeho předáním Karlu Pragerovi vyžádala změny, na jejichž zapracování Markéta Lierová následně nějakou dobu pracovala přímo v Pragerově ateliéru.