Vítězslava Rothbauerová Paloncyová

* 28. 10. 1941, Brno
architektka, urbanistka

Vítězslava Rothbauerová (roz. Paloncyová) se narodila v roce 1941 v Brně. Krátce po 2. světové válce se v rámci poválečného osidlování pohraničí její rodina přestěhovala do Jeseníku. Na střední škole se rozhodla pro studium architektury. Získat souhlas místní komunistické strany se studiem na vysoké škole nebylo snadné. Její bratr byl skaut a strávil šest let v trestaneckém pracovním táboře v Jáchymově. Nakonec ale souhlas získala a v roce 1959 nastoupila na Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze, obor architektura. V diplomním projektu zpracovávaném na katedře urbanismu u docenta Jana Krásného se zaměřila na přestavbu historické části Kladna. Oponentem její práce byl Václav Hilský, který se v Krajském projektového ústavu (KPÚ) zabýval právě Kladnem. Doufala proto, že získá umístěnku právě do KPÚ, nakonec ji ale dostala do ateliéru Jiřího Lasovského z Pražského projektového ústavu (PPÚ), který v té době pracoval na sídlišti Pankrác.

Již během studií se provdala za svého spolužáka Zdeňka Rothbauera. Krátce po nástupu do PPÚ se jí narodilo první dítě. Projektování ale zcela nepřerušila, protože jí bylo umožněno pracovat z domova a této možnosti využila i po narození druhé dcery o tři roky později. Mezi její práce z tohoto období patří realizace interiéru prodejny Pražské novinové služby na Pankráci, studie mateřské školy na sídlišti v Krči a také podrobný územní plán (PÚP) Jižního Města podle vítězného návrhu Jana Krásného, zpracovávaného týmem Krásný, Lasovský, Řihošek, Krč, Rothbauerová, Záruba a Zelený. Pro toto sídliště pak v následujících letech rozpracovala studie lidové školy umění na Opatově, společenského centra na Chodově a rekonstrukce chodovské tvrze. 

V roce 1973 přešla do ateliéru Vladimíra Ježka, který koncem roku 1975 dostal za úkol zpracovat nový podrobný územní plán Jižního Města II (oblast Horní Kunratice, Horní Roztyly a Šeberov). Podle původního plánu z konce 60. let zde měla vzniknout celoměstská občanská vybavenost a průmysl. Když ale bylo rozhodnuto o prodloužení trasy metra C z Kačerova až na Háje, aby se obyvatelé Jižního Města I mohli snadno dostat do centra Prahy, zrodila se myšlenka do zatím nezastavěné oblasti u Kunratického lesa vložit i bytovou funkci. Určitou roli hrála i existence stavebních dvorů zbudovaných při výstavbě Jižního Města I. Vedoucím architektem nového PÚP se stal Jan Zelený, jehož skupina ve složení Ježek, Rothbauerová, Thomasová (inženýrské sítě) a Rittenauer (dopravní systém), tuto změnu uvítala. V kombinaci bydlení a pracovních příležitostí viděla potenciál pro zbudování plnohodnotného města, ne jen sídliště, kde lidé přespávají a za prací musejí dojíždět. V pásu kolem dálnice umístili pruh čistého průmyslu, který odděloval 6 obytných celků Slunce, Voda, Země, Vzduch, Fauna a Flora od rušné komunikace. Díky promyšleným technickým řešením, na která slyšel investor i dodavatelé stavby, se skupině podařilo v rámci typové výstavby alespoň částečně omezit jednotvárnost budovaných staveb. Domy například díky umístění tzv. přípojných uzlů rozdělili do kratších sekcí a docílili tak ve srovnání s Jižním Městem I drobnějšího měřítka zástavby. Součástí řešení byl i generel barevného a výtvarného řešení, orientace a názvosloví, kde ke spolupráci přizvali grafika Jiřího Rathouského. Dále byl navržen systém prefabrikovaných dílců drobné architektury (Zelený, Rothbauerová, Klika, Jordán), díky kterému byl parter sídliště ihned po dokončení budov doplněn o opěrné zídky, pergoly, lavičky a dětská hřiště. Vítězslava Rothbauerová pracovala na projektech pro Jižní Město II až do konce 80. let, od roku 1984 zejména s Petrem Brzobohatým. Z celé řady projektů, na nichž v tomto období pracovala, byla realizována mimo jiné obytná zóna Fauna, služebna Federálního ministerstva vnitra, budova servisních a výrobních provozů Divadelní techniky a kulturní centrum Devětsil, které ale zůstalo po revoluci rozestavěno a následně bylo zbouráno.

V roce 1987 se Vítězslava Rothbauerová stala členkou sdružení architektů střední generace zvané Středotlací, jež o dva roky později vystavilo práce svých členů na stejnojmenné výstavě ve Fragnerově galerii. Účastnila se také tří neformálních setkání, která členům skupiny pravidelně nabízela prostor pro diskusi nad směřováním architektury nejen skrze prezentaci vlastních projektů.

Po rozpadu PPÚ založila v roce 1991 vlastní projekční studio ER, ve kterém vznikl například projekt domu s pečovatelskou službou v Lysé nad Labem, vodní elektrárna v Branné (obojí realizace 1997) či urbanistická studie pro Zbraslav (1993). Na začátku 90. let jí bylo nabídnuto místo vyučující na Fakultě architektury ČVUT v Praze, které přijala, a mezi lety 1991–1993 zde vedla ateliér s asistentem Petrem Brzobohatým.

V roce 1994 byla na základě svých zkušeností s urbanistickými zadáními oslovena Jiřím Hůrkou a Martinem Feistnerem ke spolupráci. V následujících letech s nimi zpracovala několik územních studií a soutěžních návrhů a v roce 1996 ještě s Petrem Brzobohatým založili sdružení architektů Dům a Město. Hned v prvním roce fungování ateliéru se jim podařilo zvítězit v soutěži na hotel Four Seasons na Alšově nábřeží v Praze (Brzobohatý, Feistner, Feistnerová, Hůrka, Koláčková-Faranová a Rothbauerová), jehož realizace z roku 2000 získala 1. cenu v soutěži MIPIM AWARDS v kategorii hotelů. Spolupráce mezi členy ateliéru se odvíjela od náročnosti zakázky, některé projekty zpracovávali všichni včetně dalších spolupracovníků, na některých naopak pracovali jednotlivě. Mezi výrazné realizace ateliéru patří, přestavba bývalého dominikánského kláštera na hotel Mandarin Oriental Praha (Brzobohatý, Feistner, Hůrka, Rothbauerová) oceněná Stavbou roku 2007, pavilon goril pro pražskou ZOO (Brzobohatý, Feistner, Rothbauerová a výtvarné sdružení Kvadra – Hejduková, Hanzlíková, Mikeska a Šlegl) a obytné soubory ve Zbraslavi. V roce 2001 byla samostatně vyzvána k účasti v soutěži na komunitní centrum v Praze-Hájích, ve které zvítězila. Komunitní centrum Matky Terezy vystavěné podle jejího návrhu bylo otevřeno o šest let později. Uskupení Dům a Město ukončilo svou činnost v roce 2017 a Vítězslava Rothbauerová se vrátila do svého projekčního studia ER, kde se dodnes věnuje navrhování.

Zdroje:

Blahomír Borovička, Jižní Město II, Západ, Architektura ČSR XXXVII., 1978, č. 4, s. 152–158. 

Galerie Jaroslava Fragnera, Benjamin Fragner a Jiří Ševčík (eds.): STL Středotlací: Michal Brix, Tomáš Brix, Benjamin Fragner, Zdeněk Hölzel, Petr Keil, Jan Kerel, Vladimír Krátký, Václav Králíček, Tomáš Kulík, Ladislav Lábus, Lukáš Liesler, Jan Línek, Jan Louda, Vlado Milunić, Josef Pleskot, Emil Přikryl, Vítězslava Rothbauerová, Martin Rajniš, Michal Sborwitz, Eduard Schleger, Zbyšek Stýblo, Jiří Suchomel, Jiří Ševčík, Alena Šrámková. Praha, 1989.

Michaela Janečková, Praha – Jižní Město, in: Lucie Skřivánková (ed.) et al., Paneláci 1, Padesát sídlišť v českých zemích: kritický katalog k cyklu výstav Příběh paneláku, Uměleckoprůmyslové museum, Praha 2016, s. 326–337.

Lenka Kužvartová, Vítězslava Rothbauerová: Dnes se může jevit snaha z osmdesátých let o vytvoření kousku města jako úsměvná, in: Petr Vorlík (ed.), Rozhovory: architektura osmdesátých let, ČVUT v Praze, Praha 2020, s. 26–35.

Rozhovor s Vítězslavou Rothbauerovou, in: Markéta Mráčková – Barbora Šimonová – Viktor Vejvoda (eds.), Legenda o sídlišti, Akademie výtvarných umění, Praha 2014, s. 114–127.

Tereza Poláčková, Neoficiální československá architektonická scéna v 80. letech 20. století (diplomní práce), Filozofická fakulta UK, Praha 2018.

Rozhovor Šárky Malošíkové a Heleny Huber-Doudové s Vítězslavou Rothbauerovou v rámci výzkumného projektu „Ženy v architektuře“, září 2022 (nepublikováno).

Ema Soukupová, Vítězslava Rothbauerová (pasport v rámci předmětu Česká architektura po roce 1945), UMPRUM, Praha 2022.

Soupis díla

Výběr z díla

Fakulta architektury a pozemního stavitelství

1964 – soutěžní návrh, ideové architektonické a urbanistické řešení Letenské pláně, Praha, s A. Astem, Miroslavem Bokem, Jiřím Gebertem a Zdeňkem Rothbauerem, odměna

Pražský projektový ústav 1965–1973, Ateliér Jiřího Lasovského

1966 – soutěžní návrh (první kolo dvoukolové soutěže), Jižní město, Praha, s Jiřím Lasovským, Jaroslavem Krčem, Jiřím Schwallerem, Jiřím Zárubou, 2. odměna

1967–1969 – interiér prodejny Poštovní novinové služby (PNS), Praha 4 – Pankrác

1967–1970 – studie a projekt mateřské školy, Praha 4 – Krč

1968–1969 – podrobný územní plán Jižního města v Praze, s Janem Krásným, Jiřím Lasovským, Miroslavem Řihoškem, Jaroslavem Krčem, Jiří Zárubou a Janem Zeleným

1969 – studie lidové školy umění, park Jižního Města, Praha 11 – Opatov

1971 – studie společenského centra Jižního Města II, Praha 11 – Opatov

1971–1973 – studie a projekt rekonstrukce chodovské tvrze, Praha 11 – Chodov

Pražský projektový ústav 1973–1990, Ateliér Vladimíra Ježka

1972–1973 – studie správní budovy ONV, Praha 7 – Holešovice, s Květoslavem Přibylem

1976–1984 – Praha – Jižní Město II, podrobný územní plán, studie, projekty, generel barevného a výtvarného řešení, orientace, názvosloví, Praha 11, s Janem Zeleným, Vladimírem Ježkem, Jitkou Thomasovou (inženýrské sítě), Pavlem Rittenauerem (dopravní systém) a Jiřím Rathouským (grafika orientačního systému)

1980–1986 – služebna Federálního ministerstva vnitra (dnes sídlo Policie ČR), Praha 11 – Horní Roztyly

1981–1989 – drobná architektura pro Jižní Město II, Praha, s Janem Zeleným, Josefem Klikou, Jaroslavem Jordánem

1980–1987 – společenský dům Devětsil, Jižní Město II, s Petrem Brzobohatým, Miroslavem Mikulou (interiér) nedokončeno, zbouráno

1984–1987 – servisní a výrobní provozy pro Divadelní techniku, Praha 11 – Horní Roztyly

Projekční studio ER – soukromý ateliér 1991–1995

1991–1997 – dům s pečovatelskou službou, Lysá nad Labem, prováděcí projekt M. Švanda

1993 – urbanistická studie konceptu Praha-Zbraslav, podklad pro ÚPn Prahy

1993–1997 – vodní elektrárna, Branná

1994 – urbanistická studie konceptu Praha-Lipence, podklad pro ÚPn Prahy

1995 – soutěžní návrh – urbanistická studie Zbraslavi pro obytnou čtvrť „Za Zbraslavankou“

Ateliér Dům a Město, sdružení architektů – Brzobohatý, Feistner, Hůrka, Rothbauerová 1996–2017:

1996 – soutěžní návrh hotelu Four Seasons, Alšovo nábřeží, Praha 1, s Petrem Brzobohatým, Martinem Feistnerem, Jířím Hůrkou, Evou Koláčkovou a Radanou Feistnerovou, 1. cena

1997 – urbanistická studie obytné čtvrti Nad Královnou, Zbraslav, s Petrem Brzobohatým, Martinem Feistnerem a Jiřím Hůrkou

1997–2000 – hotel Four Seasons, Alšovo nábřeží, Praha 1, projekt a autorský dozor s Jiřím Hůrkou, prováděcí projekt Loxia

1997–2000 – bytový dům A Za Zbraslavankou, Zbraslav, s Petrem Brzobohatým, Martinem Feistnerem a Jiřím Hůrkou

2000–2004 – bytový dům C, Zbraslav, s Martinem Feistnerem, prováděcí projekt I. Řídká 

2001–2007 Komunitní centrum Matky Terezy, Praha-Háje, prováděcí projekt M. Švanda, výtvarná díla prof. S. Hanzík, P. Šlégl, D. Trubač

2002–2007 – hotel Mandarin Oriental Prague, Karmelitská, Praha 1 – Malá Strana, s Petrem Brzobohatým, Martinem Feistnerem a Jiřím Hůrkou; AED PROJEKT a.s.; projekt interiéru KCA International London, Sporer Plus Stuttgart, CM Design a Deckelmann, autorský dozor s Jiřím Hůrkou

2004–2006 – čtyři bytové domy Harmonie, Praha 5 – Stodůlky, s Petrem Brzobohatým

2004–2006 – novostavba kaple v místě původní kaple, Libež, okr. Benešov, prováděcí projekt L. Řídký

2006–2008 – studie bytových domů Nad Kamínkou, Zbraslav

2009–2012 – dům pro rekreaci, Přestavlky u Slap

2010–2012 – revitalizace náměstí, Klecany, s Martinem Feistnerem

2011–2015 – rekonstrukce bytového domu Radostov, Praha 3 – Žižkov

2013 – studie a projekt repliky barokní brány v parku u Chodovské tvrze

2008–2014 – územní plán Krupka, územní plán, s Petrem Brzobohatým, Martinem Feistnerem a Jiřím Hůrkou

2015 – vyhlídka u Modřínového lesa, osada Jiřín

2012–2016 – chodník a schodiště na Vítkov, Praha 3 – Žižkov, s Petrem Brzobohatým

Projekční studio ER – soukromý ateliér od 2018

2018 – dostavba kostela a fary České církve evangelické, Praha 6 – Střešovice, s Petrem Brzobohatým

2018–2020 – rodinný dům, Benešov

2018–2020 – bytový dům, Komořany

2017–2019 – venkovský dům, Jiřín

2018–2021 – přístavba k hotelu Nabucco (ve fázi územního řízení)

Zastoupení na výstavách (výběr)

1980 – Jižní Město II zítra, Praha

1988 – Urbanita II, Praha

1988 – Konfrontace, Praha

1989 – Středotlací, Praha

Vzdělání

1965, České vysoké učení technické v Praze, Ing. arch.

Zaměstnání

1965–1990, Pražský projektový ústav (PPÚ) (projektantka)

1990–1994, České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) (vedoucí ateliéru)

1990–1995, Projekční studio ER (vedoucí vlastní architektonické kanceláře)

1995–2017, Ateliér Dům a Město (vedoucí vlastní architektonické kanceláře)

2018–, Projekční studio ER (vedoucí vlastní architektonické kanceláře)

Vazby osobní
Zdeněk Rothbauer (1964–1985) – manžel
spolupracovník/spolupracovnice
Ivana Hanzlíková (1966–) – dcera
Blanka Arnold (1969–) – dcera
Jan Paloncy – otec
Antonie Paloncyová – matka
Vazby profesní
Jan Zelený (1975–1983) – spolupracovník/spolupracovnice
Jitka Thomasová – spolupracovník/spolupracovnice
Vladimír Ježek – spolupracovník/spolupracovnice
Pavel Rittenauer – spolupracovník/spolupracovnice
Jiří Rathouský – spolupracovník/spolupracovnice
Jiří Hůrka (1995–2017) – spolupracovník/spolupracovnice
Martin Feistner (1995–2017) – spolupracovník/spolupracovnice
Petr Brzobohatý (1984–2017) – spolupracovník/spolupracovnice
Ocenění
1970, II. cena v kategorii projekty v rámci Přehlídky architektonických prací za období 1968–1969 za projekt terasového rodinného bydlení bydlení Praha-Krč, s M. Rejchlem, K. Přibylem, V. Procházkou, spolupráce s J. Zemanem, Kocourkem a Stejskalem
1975, cena I. stupně v kategorii studie v rámci Přehlídky architektonických prací členů SA ČSR za období 1972–1973 za studii Centra Jižního Města – Praha, s Jiřím Lasovským a Milanem Rejchlem
1983, III. cena v kategorii studie v rámci Přehlídky architektonických prací SA ČSR za období 1980–1981 za studii organizace bytové zóny, s Janem Zeleným
2001, 1. cena v kategorii hotelů na veletrhu MIPIM AWARDS za realizaci hotelu Four Seasons Hotel Prague
2007, Stavba roku 2007 za realizaci hotelu Mandarin Oriental Hotel Praha, s Petrem Brzobohatým Martinem Feistnerem a Jiřím Hůrkou
Bibliografie

Rothbauerová Vítězslava, Obytná zóna Fauna v Praze-Horních Roztylech, Československý architekt, 1987, roč. 33, č. 21, s. 6.

Synovcová Markéta, Typizace trochu jinak aneb jak na drobnou architekturu, Československý architekt, 1984, roč. 30, č. 12, s. 1, 4 a 5.

Třeštík Michael, Kdo je kdo. Architektura, Praha, 2003.

Mráčková Markéta – Šimonová Barbora – Vejvoda Viktor, Legenda o sídlišti, 2014, s. 240.

Skřivánková Lucie – Švácha Rostislav – Novotná Eva – Jirkalová Karolína, Paneláci 1. Padesát sídlišť v českých zemích: kritický katalog k cyklu výstav Příběh paneláku, Praha, 2016, s. 463.

Vorlík Petr, Rozhovory. Architektura 80. let, Praha, 2020.

Fragner Benjamin – Ševčík Jiří, Středotlací: Michal Brix, Tomáš Bri, Benjamin Fragner, Zdeněk Hölzel, Petr Keil, Jan Kerel, Vladimír Krátký, Václav Králíček, ..., Praha, 1989, s. 50.

Autor/ka záznamu: ŠM, BŘ