Helena Šimůnková vystudovala obor užité architektury na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru Pavla Smetany. Po absolutoriu v roce 1970 nastoupila jako projektantka do Sdružení projektových ateliérů, konkrétně do Ateliéru ETA, který se specializoval na problematiku bytové výstavby a vývoj panelové soustavy pod označením VVÚ-ETA. V roce 1971 se Sdružení transformovalo do Projektového ústavu Výstavby hl. města Prahy, kde Helena Šimůnková působila nejprve v Ateliéru 6 a od roku 1978 v nově vzniklém Ateliéru vývoje a typizace (Ateliér 16), který dále rozvíjel panelové soustavy. Setrvala zde až do jeho zániku v roce 1990.
Kolem roku 1985 se společně s kolektivem autorů*ek zabývala typizačními studiemi nové stavební soustavy pro Prahu „P 2.11“, která měla architektům nabídnout mnohem širší variabilitu při navrhování obytných celků a zabránit tak další monotónní výstavbě. Nová stavební soustava se nedočkala realizace. Po sametové revoluci se od další prefabrikované výstavby postupně upouštělo a projekty dobíhaly v již prověřených soustavách. Od devadesátých let se architektka Šimůnková ve svobodném povolání zaměřila na interiérovou tvorbu, design a výstavnictví. Mimo jiné se zabývala právě tzv. regenerací a humanizací panelových sídlišť a možnostmi dispozičních úprav panelových bytů.
Kromě projektování se architektka paralelně věnovala publikační a ilustrátorské činnosti. Pravidelně přispívala do rubrik interiérových poraden, které se zejména v sedmdesátých a osmdesátých letech staly velice populární součástí periodik o bydlení a lifestylových magazínů. V reakci na nedostatky plánovaného hospodářství v oblasti nábytkového průmyslu přinášely rubriky typu „udělej si sám“ jednoduché návody na výrobu interiérových doplňků nebo tipy pro svépomocné zařízení interiérů uniformních bytových jednotek. Příspěvky Heleny Šimůnkové nalezneme v periodikách Vlasta, Domov, Žena a móda nebo Magazín Mladé Fronty. Je také autorkou publikací a doprovodných ilustrací pro publikace Nábytek z půdy (1991) a Bydlení a zeleň na lodžiích, balkonech a terasách (s J. Pyškovou, 1992).
Zdroje:
Přehlídka architektonických prací členů SA ČSR za období 1972/1973, Architektura ČSSR XXX, 1975, č. 2, s. 88.
Helena Šimůnková, články z rubriky Škola mladé hospodyně, Vlasta, občasně mezi lety 1982–1986.
Vlastimil Kolář – Miloš Pavlík, Nová stavební soustava pro Prahu, Architektura ČSSR XLI, 1986, č. 1, s. 13–21.
Hana Lamačová (ed.), Salón pražských výtvarných umělců '88, kat. výstavy, Praha 1988, nestr.
Lenka Žižková (ed.), Katalog Asociace interiérových architektů Praha, Praha 1992, nestr.
heslo: Helena Šimůnková, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2006, sv. 16, Ostrava 2001, s. 163.
Lucie Skřivánková – Rostislav Švácha – Eva Novotná – Karolína Jirkalová (eds.), Paneláci. 1, Padesát sídlišť v českých zemích: kritický katalog k cyklu výstav Příběh paneláku, Praha 2016.
Lucie Skřivánková – Rostislav Švácha – Eva Novotná – Karolína Jirkalová (eds.), Paneláci. 2, Historie sídlišť v českých zemích 1945–1989: kritický katalog k výstavě Bydliště – panelové sídliště: plány, realizace, bydlení 1945–1989, Praha 2017.
Architektura pro Prahu: půl století Sdružení projektových ateliérů, Projektového ústavu Výstavby hlavního města Prahy a jejich následovníků, [Praha 2017].
