Markéta Cajthamlová

* 17. 10. 1959, Praha
architektka

Markéta Cajthamlová patří k nejznámějším českým architektkám porevoluční doby. Od 90. let se věnuje především typologii rodinných domů a vil, které jsou charakteristické propracovanými minimalistickými detaily exteriéru i interiéru a také volbou materiálů, které nechává vyniknout v jejich přirozeném vzhledu.

Markéta Cajthamlová se narodila v Praze do rodiny architekta Václava Cajthamla a jejími příbuznými z otcovy strany byli Neda a Miloslav Cajthamlovi, taktéž architekti. Po střední škole, výtvarně zaměřeném Gymnáziu Na Pražačce, nastoupila na Fakultu architektury ČVUT a následně pokračovala studiem architektury na Akademii výtvarných umění (AVU), které jí podle jejích vlastních slov mělo pomoci oddálit působení v jednom z projektových ústavů. Během studia na ČVUT se seznámila s o rok níže studujícím Lvem Lauermannem, jenž se následně stal jejím životním i pracovním partnerem.

Už při studiích na AVU spolupracovala s Martinem Rajnišem, v té době působícím v nezávislém Studiu Shape, kde se zapojila do rozpracování vítězného návrhu expozice Golden Age of Ingenuity (Zlatý věk vynálezectví), který vzešel ze soutěže na mezinárodní pavilon The Roundhouse na EXPO 86 v kanadském Vancouveru. V roce 1986 založili Martin Rajniš, Markéta Cajthamlová a Lev Lauermann DA Studio, které fungovalo mimo standardní systém projektování v socialistickém Československu. Architekti navrhovali studie nejen pro domácí zadavatele, ale účastnili se i architektonických soutěží a zakázek v zahraničí. Nedostatek zkušeností při komunikaci s klienty, který se viditelně projevoval právě u zahraničních projektů, přiměl Markétu Cajthamlovou a Lva Lauermanna hledat práci mimo Československo. Po obdržení půlroční výjezdní doložky v září 1989 společně odjeli do středně velkého kanadského ateliéru Perkins & Cheung Architects zaměřeného na bytovou výstavbu, kde díky změně režimu zůstali nakonec rok a půl. V roce 1990 otiskl časopis Architektura (porevoluční nástupce Architektury ČSR) jejich několikastránkový dopis s názvem „Jak to nechodí v Československu“, v němž s odbornou veřejností sdíleli své vnímání rozdílů mezi výkonem povolání v Kanadě a v rodné zemi, a přispěli tak do intenzivní diskuse předcházející vzniku České komory architektů.

Po návratu do Československa v roce 1991 založili vlastní architektonickou kancelář Lev Lauermann & Markéta Cajthamlová, architektonická projekční kancelář. Praxe v Kanadě jim přinesla nejen očekávané zlepšení profesních postupů ve vztahu ke klientům, ale i jiný přístup ke vnímání obytného prostoru a materiálů. Jedním z jejich prvních projektů byla kompletní rekonstrukce loveckého zámečku Dřevíč doplněná interiéry podle návrhu rakouského architekta Hermanna Czecha. Následovalo dokončení rozestavěného rodinného domu ve středočeském Radlíku, z jehož vnějšího vzhledu i vnitřního prostorového členění je stále silně čitelný vliv zahraniční zkušenosti. V roce 1995 ateliér zvítězil ve vyzvané soutěži na českou ambasádu do australské Canberry. Tento návrh byl poté několikrát rozpracován a v současné době je jeho realizace těsně před dokončením. 

Krátce po příjezdu ze zahraničí v roce 1993 se oba architekti zúčastnili druhé mezinárodní letní školy architektury v Liberci předcházející vzniku nové fakulty architektury zdejší technické univerzity. Na tuto zkušenost Markéta Cajthamlová v následujícím akademickém roce navázala jako asistentka v ateliéru Ladislava Lábuse na Fakultě architektury ČVUT, z časových důvodů v pedagogické činnosti ale nepokračovala, aby se mohla plně věnovat projekční praxi.

Ve druhé polovině 90. let se v jejich projektech začínají silněji objevovat inspirace modernistickou architekturou první poloviny 20. století patrné například na podobě vily v Černošicích či rodinného domu v Říčanech, který přejímá některé výtvarné principy staveb Miese van der Rohe. Ze stejného období pochází i atriový domek na návsi v Horních Počernicích, který vznikl v místě původního rozpadlého stavení. Součástí řešení těchto domů byl i návrh zahrady zpracovaný ve spolupráci s krajinářskou architektkou Lucií Vogelovou. Do průběhu práce na zmíněných domech zasáhlo v roce 1999 úmrtí Lva Lauermanna, po němž začala Markéta Cajthamlová vést ateliér sama.

V roce 2001 byla oslovena, aby jako editorka vybrala projekty pro publikaci Česká architektura 2000–2001, kde ve svém úvodním textu vykreslila neutěšený stav české architektury a představila projekty „vybojované na bitevním poli“. Mezi lety 2003 a 2004 byla členkou redakční rady časopisu Stavba a v letech 2005–2013 působila ve vědecko-umělecké radě Fakulty architektury ČVUT v Praze.

Projekty z období po roce 2000, mezi nimiž převládají rodinné domy, se vzdalují od modernistických referencí a hledají přímé odpovědi na specifická umístění a různorodé stavební programy. Mění se i jejich měřítko – od vil ve Velké Chuchli a Ruzyni přes zahradní altány a přístřešky pro automobily až po návrhy jednotlivých kusů nábytku. Markéta Cajthamlová stojí mimo jiné i za interiéry nové budovy Fakulty architektury ČVUT v pražských Dejvicích. V ateliéru architektky Cajthamlové pracují většinou dva až tři další architekti*ky a na návrzích zahrad s nimi dlouhodobě spolupracuje Magdaléna Myšková Kaščáková.

Zdroje:

sine, Druhá liberecká letní škola architektury 21. 8. – 12. 9. 1993, Architekt XXXIX, 1993, č. 12, s. 11.

Markéta Cajthamlová, https://marketacajthamlova.cz/, vyhledáno 12. 2. 2024.

M. P. [Marie Platovská], Markéta Cajthamlová, in: Soňa Ryndová – Vladislava Valchářová (eds.), Povolání: architekt[ka], Praha 2003, s. 214–219.

Petr Vaněk, Chci postavit kvalitní rodinný dům. Zn.: Hledám architektku (rozhovor s Markétou Cajthamlovou), earch.cz, https://www.earch.cz/architektura/clanek/chci-postavit-kvalitni-rodinny-dum-zn-hledam-architektku, vyhledáno 12. 2. 2024

sine, Posloupnost studentů od založení školy, Historie Gymnázia Na Pražačce, https://historie.gymnazium-prazacka.cz/studenti.html, vyhledáno 12. 2. 2024.

Lev Lauermann – Markéta Cajthamlová, Dopis na téma: Jak to nechodí v Československu, Architektura XLIX, 1990, č. 4, s. 24–26.

Markéta Cajthamlová – Dagmar Vernerová (eds.), Česká architektura = Czech Architecture: ročenka. 2000–2001, Praha 2002, s. 15–17.

Soupis díla

Spolupráce s Martinem Rajnišem

1984–1986 – pavilon The Roundhouse: Golden age of Ingenuity (Zlatý věk vynálezectví), EXPO ’86, Vancouver, se Studio Shape – s Jaromírem Hníkem, Martinem Jarnišem, Jiřím Černým, Petrem Hořejšem, Lubošem Jírou, Kurtem Gebauerem, Michaelem Kocábem, Michalem Pavlíčkem, Pavlem Klikarem, Petrem Skoumalem, Miroslavem a Vladimírem Jiránkovými a dalšími

1986 – zábavní park pro děti, Veliko Tarnovo, Bulharsko, s Martinem Rajnišem a Lvem Lauermannem

1986 – rekonstrukce vily, Praha 5, s Martinem Rajnišem a Lvem Lauermannem

 

DA Studio, 1986–1989, zakládající členové Martin Rajniš, Lev Lauermann a Markéta Cajthamlová

1986–1987 – studie, projektový úkol a prováděcí dokumentace provozní budovy TOS Čelákovice, s Martinem Rajnišem, Tomášem Prouzou a Lvem Lauermannem

1986–1988 – studie, projektový úkol a prováděcí dokumentace obytného okrsku TOS Čelákovice,

1987 – litinové parkové lavičky, mříže a kořenové kryty pro Sady, lesy a zahradnictví (prototypy), s Martinem Rajnišem a Lvem Lauermannem

1987–1988 – studie interiéru restaurace "Um block", Luxembourg, Lucembursko,

1987 – projekt Domu pionýrů a mládeže, Praha 1, Pštrossova ulice, s Tomášem Šantavým, Martinem Rajnišem, Jindrou Petříkovou, Jiřinou Sovovou, Petrem Bětákem a Alešem Lamrem 

1987 – rekonstrukce vily na dětské zdravotní středisko, Mrázovka, Praha 5, s Martinem Rajnišem (koncepce, design), Alešem Lamrem (malby), Lubošem Jírou (koncepce), Ladislavem Lábusem, Mikulášem Vavřínem (zahradní úpravy), Lvem Lauermannem (autorský dozor), za KPÚ s Janou Ježkovou, Janem Jarošem a Petrem Kutnarem

1988–1989 – návrh interiéru Veletržního paláce pro Národní galerii, s Martinem Rajnišem, Lvem Lauermannem, Tomášem Prouzou a Jaroslavem Zimou

 

Spolupráce s Ateliérem Kappa

1990 – projekt obchodního, kancelářského a obytného komplexu Sparta Praha

 

Vlastní architektonická kancelář, 1991–1999, se Lvem Lauermannem

1991 – soutěžní návrh na regulační plán Ústí nad Labem — Krásné Březno, s Romanem Kouckým, 1. cena

1991–1992 – rekonstrukce bytu, Praha-Dejvice, se Lvem Lauermannem (Architekt 9X)

1992–1993 – rekonstrukce zámku, Dřevíč, se Lvem Lauermannem a Hermannem Czechem (interiér)

1992-1998 – regulační plán, Ústí nad Labem — Krásné Březno, se Lvem Lauermannem, Romanem Kouckým, Markétou Lepilovou a Sylvou Matějkovou

1993 – návrh litinového nábytku pro firmu Jeník, Praha

1993 – návrh kanceláře Czech-made production, Praha

1993 – restaurace a muzeum pivovarnictví, Luxembourg, Lucembursko, se Lvem Lauermannem

1993 – návrh reprezentačního klubu na velvyslanectví České republiky, Paříž

1993 – studie rekonstrukce a dostavby restaurace Lví dvůr na Pržském hradě, s J. Špačkem

1993 – koncept celkové rekonstrukce Paláce Lucerna

1993–1994 – rodinný dům, Radlík, Jílové u Prahy, se Lvem Lauermannem

1993–1994 – interiér modelářské dílny pro Vladimíra Jeníka, Praha, se Lvem Lauermannem a Šárkou Kahleovou (Sodomkovou)

1995 – soutěžní návrh na českou ambasádu do Canberry, se Lvem Lauermannem a Šárkou Kahleovou (Sodomkovou), vítězný návrh

1997 – rekonstrukce budovy velvyslanectví Nizozemského království, se Zdeňkem Zavřelem a Lvem Lauermannem

1997–2000 – rodinný dům Černošice, se Lvem Lauermannem a Lucií Vogelovou (návrh zahrady)

1998–1999 – rodinný dům Říčany I, Říčany-Radošovice, se Lvem Lauermannem a Lucií Vogelovou (návrh zahrady)

1998–2000 – rodinný dům Praha – Horní Počernice, se Lvem Lauermannem, Šárkou Sodomkovou a Lucií Vogelovou (návrh zahrady)

1999–2000 – polyfunkční dům, Benešov, se Šárkou Holišovou Šochovou 

1999–2000 – interiér obchodu s prádlem, Benešov, se Šárkou Holišovou Šochovou

2000–2003 – rodinný dům, Praha – Velká Chuchle, se Šárkou Sodomkovou, Petrem Šťovíčkem a Magdalénou Myškovou Kaščákovou (návrh zahrady)

2001–2003 – rodinný dům Říčany II, Říčany-Radošovice, se Šárkou Holišovou Šochovou a Magdalénou Myškovou Kaščákovou (návrh zahrady)

2002 – projekt residenční čtvrti Nová Liboc, Praha, s Františkem Štáfkem

2003–2004 – přístavba rodinného domu Praha – Horní Počernice, s Alenou Budkovskou

2003–2004 – rekonstrukce a interiér bytu Praha-Bubeneč, se Šárkou Holišovou Šochovou

2004–2005 – rodinný dům Konárovice I, se Šárkou Holišovou Šochovou

2004–2007 – domek Bořeňovice, se Šárkou Holišovou Šochovou, Eliškou Šídovou a Magdalénou Myškovou Kaščákovou (návrh zahrady)

2005–2008 – rodinný dům Dobřichovice, s Lenkou Krušinovou a Martinou Vlnasovou (návrh zahrady)

2005–2008 – garáž k domu Praha – Velká Chuchle, se Šárkou Holišovou Šochovou

2005–2008 – rodinný dům Praha-Kunratice, s Lenkou Krušinovou

2006 – projekt letního domu, Chorvatsko, se Šárkou Holišovou Šochovou

2006–2007 – projekt rodinného domu, Kostelní Střímelice, s Eliškou Šídovou

2006–2014 – divadelní klub Scapino Městského divadla Kolín, s Lenkou Krušinovou

2007 – projekt letní vily, Staré Splavy, se Šárkou Holišovou Šochovou

2007–2009 – projekt rodinného domu Konárovice II, s Eliškou Šídovou

2007–2011 – domek, Buš, s Janem Krejčím a Magdalénou Myškovou (návrh zahrady)

2008 – projekt vlakové zastávky, Pec pod Sněžkou, s Lenkou Krušinovou

2008–2009 – koupelnový nábytek pro firmu ARA, s Lenkou Krušinovou

2008–2010 – interiéry nové budovy Fakulty architektury ČVUT, Praha 6 – Dejvice, s Lenkou Krušinovou

2008–2011 – projekt rodinného domu Praha-Klánovice, s Lenkou Krušinovou a Danielou Slížovou

2008–2018 – polyfunkční dům Benešov II, s Lenkou Krušinovou a Danielou Slížovou

2009 – projekt condominia Na Výsluní, Velká Úpa, s Janou Novákovou

2009 – projekt rodinného domu, Světnice, s Veronikou Hégerovou

2009 – interiér obchodu s matracemi, Praha-Karlín, s Janu Novákovou

2009 – projekt bytového domu, Sedlčany, s Lenkou Krušinovou

2010–2012 – rodinný dům Ořech, s Lenkou Krušinovou a Janem Krejčím a Magdalénou Myškovou (návrh zahrady)

2011 – projekt rodinného domu, Chotětín, s Petrou Peleškovou

2012 – vinný sklep Benešov, s Danielou Slížovou

2012 – projekt rekreačního objektu, Mnichovice, s Janem Krejčím

2012 – zahradní altán, Říčany, s Danielou Slížovou

2012–2013 – zahradní modulový systém pro firmu ARA, s Danielou Slížovou

2012–2013 – venkovní kuchyň pro firmu ARA, s Danielou Slížovou a Jiřím Bezouškou

2013 – interiér Fox Gallery, Praha – Nové Město, s Danielou Slížovou

2014 – projekt víkendového domu, Dobronín, Šumava, s Petrou Peleškovou

2014 – optika EYE-EYE, Praha, ulice V Jámě, se Zuzanou Michnovou (grafika)

2014–2016 – rodinný dům s provozovnou Říčany III, s Danielou Slížovou

2014–2018 – rodinný dům, Praha 6 – Ruzyně, s Danielou Slížovou

2016–2017 – rekonstrukce bytu, Praha-Vinohrady

2016–2017 – wellness domek, Chotětín, s Petrou Peleškovou

2016–2018 – přístřešek pro dva automobily, Praha – Horní Počernice, s Petrou Peleškovou

2017 – Kostka Café, Modrý dům, Benešov, s Martinem Klanicou

2018–2019 – rekonstrukce rodinného domu v Třeboni, s Petrou Peleškovou

2019–2022 – chalupa v Jizerských horách, s Petrou Soukalovou, Petrou Peleškovou a Magdalénou Myškovou-Kaščákovou (návrh zahrady)

2018–2023 – chalupa na Kozích hřbetech, s Petrou Peleškovou

 

Zastoupení ve výstavách:

2003 – Povolání architekt[ka]

2003 – Současný dřevěný dům – výběr z let 1998–2003, Galerie Jaroslava Fragnera

2005 – Architekti v RSTS/Dialog současného bydlení

2007 – Salón dřevostaveb

2008 – Zelená architektura

2008 – New Face of Prague

2009 – Architecture Week

2010 – Designblok

Vzdělání

1984, České vysoké učení technické v Praze, Ing. arch.

1986, Akademie výtvarných umění v Praze, Akad. arch.

Zaměstnání

1985–1986, Studio Shape (architektka)

1986–1989, DA Studio (architektka)

1989–1991, Perkins & Cheung Architects (architektka)

1991–1999, Lev Lauermann & Markéta Cajthamlová (vedoucí vlastní architektonické kanceláře)

1993–1993, Fakulta architektury ČVUT v Praze (asistentka ateliéru)

1993–1994, Fakulta architektury Technické univerzity v Liberci (asistentka letní školy)

1999–, Markéta Cajthamlová (vedoucí vlastní architektonické kanceláře)

Vazby osobní
Lev Lauermann (–1999) – manžel
(–1999) – spolupracovník/spolupracovnice
Václav Cajthaml – otec
Miloslav Cajthaml – strýc
Neda Cajthamlová – teta
Vazby profesní
Martin Rajniš (–1989) – spolupracovník/spolupracovnice
Šárka Kahleová-Sodomková (–2001) – spolupracovník/spolupracovnice
Šárka Holišová Šochová (–2007) – spolupracovník/spolupracovnice
Jana Nováková – spolupracovník/spolupracovnice
Lenka Brožová Krušinová – spolupracovník/spolupracovnice
Daniela Slížová – spolupracovník/spolupracovnice
Eliška Šídová – spolupracovník/spolupracovnice
Jan Krejčí – spolupracovník/spolupracovnice
Petra Pelešková – spolupracovník/spolupracovnice
Tomáš Prouza (1987–1989) – spolupracovník/spolupracovnice
Jaroslav Zima (1987–1989) – spolupracovník/spolupracovnice
Ocenění
2000, čestné uznání Grand Prix Obce architektů v kategorii novostavba za rodinný dům, Říčany, se Lvem Lauermannem
2000, čestné uznání Grand Prix Obce architektů v kategorii interiér za interiér obchodu s prádlem, Benešov, se Šárkou Holišovou Šochovou
2001, čestné uznání Grand Prix Obce architektů v kategorii novovstavba za polyfunkční dům, Benešov, se Šárkou Holišovou Šochovou
2003, Cena Klubu za starou Prahu, nominace do užšího výběru za novostavbu v historickém prostředí (dokončené v letech 1996-2001) za polyfunkční dům, Benešov, se Šárkou Holišovou Šochovou
2003, cena odborné poroty časopisu Můj dům Dům, 2. místo za rodinný dům, Praha – Velká Chuchle, se Šárkou Sodomkovou, Petrem Šťovíčkem a Magdalénou Myškovou Kaščákovou (návrh zahrady)
2005, Nový domov roku 2005, cena udělovaná Ministerstvem pro místní rozvoj ve spolupráci s ČKA, 1. cena v kategorii novostavba rodinného domu za rodinný dům Konárovice, se Šárkou Holišovou Šochovou
2020, Cena Klubu za starou Prahu, finalista, za polyfunkční dům Benešov II, s Lenkou Krušinovou a Danielou Slížovou
Bibliografie

Cajthamlová Markéta, in: Markéta Cajthamlová a Dagmar Vernerová (ed.),, Praha, 2002, s. 165.

Švácha Rostislav, Česká architektura a její přísnost. Padesát staveb 1989–2004, Praha, 2004.

D.A.Studio: projekty a realizace 1986/1996, Praha, 1995, s. 60.

Povolání: architekt[ka], Praha, 2003.

Autor/ka záznamu: ŠM, BŘ