Jana Kantorová (roz. Vodičková) je absolventkou Fakulty architektury ČVUT v Praze, kterou začala studovat v roce 1986. Po listopadu 1989, kdy byla ve čtvrtém ročníku, byla do výuky ateliérů přizvána celá řada nových architektů a architektek z praxe, mezi nimi i Vladimír Krátký s asistentem Petrem Hlaváčkem, u kterých Jana Kantorová strávila jeden ročník studia a jejichž ateliér si vybrala i pro zpracování diplomního projektu. Zadáním byl bytový dům se službami v parteru v jejím rodném Písku, který v závěru práce konzultovala s Josefem Pleskotem, taktéž píseckým rodákem, jenž jí nakonec práci oponoval. Po úspěšné obhajobě odjela na téměř roční stáž do projekčního studia JZH v Belgii a po návratu, na začátku roku 1993 nastoupila do Pleskotova AP ateliéru. Jako čerstvá absolventka se zde podílela na celé řadě oceňovaných projektů – jako například radnici v Benešově, vile ve Vraném nad Vltavou či restauraci Lví dvůr u Pražského hradu. Na ateliér vzpomíná jako na místo, kde návrhy vznikaly jako společné dílo: „Hodně jsme společně diskutovali. V začátcích projektu měl každý možnost podílet se na základní myšlence a formě, i když právo veta měl nakonec samozřejmě pan architekt Pleskot. Nápady a náměty svých spolupracovníků, byť jsme byli převážně těsně po studiích a bez zkušeností, bral ale vždy vážně.“ (Jana Kantorová, 2022)
Po založení rodiny v roce 1997 se odstěhovala z Prahy zpět do Písku. Během následujících šesti let se kromě výchovy dvou dětí věnovala i navrhování menších projektů pro své známé. Po skončení mateřské dovolené se i díky předchozí praxi, která jí podle jejích slov nastavila vysoký profesní a osobní standard, rozhodla pracovat samostatně. Mezi zadáními, kterým se věnuje, jsou převážně rekonstrukce městských bytů a rekreačních objektů nebo návrhy interiérů. Příkladem jedné z větších realizací je nástavba prodejny a kotelny v Kestřanech, kde přistavěním patra nad stávající jednopodlažní objekty z období socialismu vzniklo několik obecních bytů. Mezi menší projekty patří řešení fasády do obchodního centra Slunce v Táboře, jehož výsledkem byla minimalizace reklamních ploch nad hlavním vstupem do objektu.
Zdroje:
Josef Pleskot et al., Josef Pleskot – AP atelier, Praha 1997.
Dotazník v rámci výzkumného projektu „Ženy v architektuře“, Jana Kantorová, Písek, 2022.
