Anna Hübschmannová se narodila do rodiny architektů, kterými byli její otec, strýc i dědeček. Vyrůstala ve vile v Praze-Střešovicích, kterou pro svou rodinu postavil její dědeček, pražský architekt Bohumil Hübschmann. Od dětství trávila čas v jeho ateliéru, což ovlivnilo její rozhodnutí jít studovat architekturu. Tento obor vystudovala mezi lety 1963 a 1969 na Fakultě stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Hned po dokončení studia získala práci v Pražském projektovém ústavu, kde působila jako kreslička během projektování sídliště na pražském Jižním Městě. Po dvouletém působení v PPÚ přestoupila na pozici projektantky do Metroprojektu, kde zůstala celou svou profesní kariéru. Je autorkou stanice Jiřího z Poděbrad, Náměstí Republiky, Křižíkova a Vysočanská.
Zdroje:
Kateřina Houšková – Matyáš Kracík – Anna Schránilová, Zprávy památkové péče LXXXII, 2022, č. 3, s. 401–420.
Alžběta Prosová – Natália Bodnárová, Rozhovor s Annou Hübschmannovou, seminář ČVUT, 15. 11. 2021.
Jan Charvát, Nádech výdech, Praha 2017.
Jarmil Srpa, Druhý provozní úsek trasy B pražského metra, Architektura ČSR XLVIII, 1989, č. 1, s. 56–63.
Miroslav Klivar, Sklo Václava Ciglera ve veřejném interiéru, Domov, 1988, č. 2, s. 66–67.
Stanice Náměstí Republiky, Architektura ČSR XLV, 1986, č. 4, s. 156.
Marie Homolová, Stanice Náměstí Republiky aneb hry se sklem, Vlasta XL, č. 13, s. 32.
Evžen Kyllar, Stanice Náměstí Republiky pražského metra, Architektura ČSR XLII, 1983, č. 9, s. 402–406.
Evžen Kyllar, Stanice Jiřího z Poděbrad, Architektura ČSR XL, 1981, č. 5, s. 210–211.
Aktuálně: Tři nové stanice metra B, Architekt XLV, č. 1, s. 59.
