Zdeňka Vydrová se narodila roku 1958 ve Zlíně. Po studiu na gymnáziu v Břeclavi nastoupila na Fakultu architektury VUT v Brně, kde tehdy pedagogicky působili Felix Haas, Jaroslav Drápal, Miloš Axman nebo Dagmar Glosová. Společným zájmem jejího okruhu spolužáků a spolužaček (např. Jan Sapák) byl odkaz moderní architektury a brněnského funkcionalismu.
V letech 1983–1990 působila v brněnském Stavoprojektu v Ateliéru I architekta Viktora Rudiše. Zde společně s dalšími kolegy z ostatních ateliérů (Petr Hrůša, Aleš Burian, Ivan Wahla, Tomáš Rusín, Gustav Křivinka, Martin Rudiš ad.) organizovali umělecké a architektonické přednášky a výstavy (Čestmír Kafka, Stanislav Podhrázský, SIAL atd.) a tak vznikl základ pozdějšího spolku Obecní dům Brno, jehož je Zdeňka Vydrová dosud členkou. Během svého působení ve Stavoprojektu se podílela na návrhu a realizaci kongresového centra v rotundě pavilonu A, na dostavbě pavilonu G na brněnském výstavišti a na návrhu městského koupaliště Riviéra.
Po zrušení Stavoprojektu po roce 1989 si Zdeňka Vydrová, stejně jako velká řada jejích kolegů, založila roku 1991 vlastní ateliér. Ve svojí praxi se od počátku zabývala celou škálou architektonických zadání, od urbanismu, městského plánování přes navrhování staveb až po interiér a detaily. Od roku 1992 působí jako městská architektka Litomyšle, kde iniciovala řadu architektonických soutěží a zdařilých realizací různých měřítek, jako je např. urbanistické řešení a přestavba autobusového nádraží, soutěž na revitalizaci Klášterních zahrad, obchodního domu na Smetanově náměstí, 3. základní školy, podílela se na přípravě nového územního plánu (2011), zastavovacím plánu části Řetízek (1999) nebo obytné čtvrti U Nemocnice (2004) a koncepce bydlení v Husově čtvrti (2018). Od roku 2015 působí Vydrová také jako městská architektka v Tišnově.
Ve své vlastní architektonické praxi je spoluautorkou rekonstrukce a dostavby pavilonu G v areálu brněnského výstaviště spolu s Viktorem a Martinem Rudišem z roku 1996 (hlavní cena Grand Prix Obce architektů 1996), rekonstrukce uměleckoprůmyslového paláce Moravské galerie v Brně z roku 2001 společně s Ivanem Kolečkem a Viktorem a Martinem Rudišem (čestné uznání v kategorii rekonstrukce Grand Prix Obce architektů 2002), dále autorkou Galerie Pakosta v Litomyšli z roku 2014 (nominace Ceny Klubu Za starou Prahu za novou stavbu v historickém prostředí 2015), přestavby rodinného domu v Břeclavi z roku 2006 (1. cena v soutěžní přehlídce Nový domov 2007) nebo rekonstrukce Kapucínských teras v Brně (společně s Evou Wagnerovou, 2018).
V letech 1994–1998 a 2014–2015 působila jako externí pedagožka na Fakultě architektury VUT v Brně, v letech 2009–2017 také na Fakultě stavební (Ústav architektury) VUT v Brně. Je také držitelkou řady ocenění – ceny revue EXPOFORUM 1996, ceny Architekt obci 2016 spolu s městem Litomyšl (Zdeňka Vydrová a Radomil Kašpar), Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury, 2016, Ceny Rady města za mimořádné zásluhy o proměnu Litomyšle v moderní historické město roku 2019, Ceny města Brna za rok 2022 nebo Ceny za celoživotní dílo Grand Prix Obce architektů 2023.
Zdeňka Vydrová také publikuje v českých i zahraničních časopisech, je spoluautorkou řady publikací (Das Potenzial der kleinen Stadt Litomyšl, 2019; Litomyšl, 2017; Litomyšl renesanční město moderní architektury, 2014) a její práce byly součástí řady výstav u nás i v zahraničí (Obecní dům, Architektura očima kritiků, Praha, Brno, 2000; Litomyšl v Galerii Pakosta, 2016, a v Regionálním muzeu Litomyšl, 2017; Litomyšl – hlavní město současné české architektury, Klatovy, 2021, a Jindřichův Hradec, 2024).
Zdroj: Zdeňka Vydrová, rozhovor se Zdeňkou Vydrovou v únoru 2023, LAM Litomyšlský architektonický manuál.
