Umístění sdružených poslucháren bylo určeno urbanistickým konceptem areálu Vysoké školy báňské (VŠB) v Ostravě-Porubě. Tento koncept byl podrobně rozpracován v roce 1967 na jednotlivé objekty v tzv. Technickém projektu 1. stavby areálu VŠB. Objekt sdružených poslucháren byl skrze objekt malých poslucháren napojen na budovu, v níž dnes sídli rektorát univerzity.
Stavba na kruhovém půdorysu s výrazně vykonzolovaným prvním patrem je vystavěna v kombinaci ocelové a železobetonové konstrukce. V objektu je umístěno 5 poslucháren, každá pro 200 osob.
Návrh je výsledkem vnitroateliérové soutěže. Autorka vítězného návrhu, Milena Vitoulová, již v úvodní studii díky znalostem, které si odnesla ze studií, správně odhadla dimenze jednotlivých prvků. Při dalších fázích rozpracovanosti tak zůstal projekt bez větších změn. Ve svých vzpomínkách uvádí: „Atmosféra 60. let byla stavbě příznivě nakloněna: projektanti, zejména statikové, také dodavatelé, včetně ocelářů z Frýdku-Místku ochotně spolupracovali a nebránili se náročnějším technologiím.“ Po dokončení prováděcí dokumentace nastoupila Milena Vitoulová v roce 1967 na mateřskou dovolenou a její kolega, architekt Vladimír Svoboda, se ujal autorského dohledu nad touto stavbou.
Objekt získal odměnu v Přehlídce Svazu českých architektů.
text: Milena Vitoulová a ŠM
