Architektka Alena Korandová, rozená Hýblová, vystudovala architekturu na FA ČVUT v Praze, kde navštěvovala mj. ateliérovou výuku Pavla Zvěřiny, Jana Sedláka a Aleny Šrámkové. Ve čtvrtém ročníku získala výroční cenu Spolku posluchačů architektury – Olověného Dušana za návrh knihovny na Zderaze, který zpracovala v rámci ateliéru vedeném Stanislavem Makarovem. Po absolutoriu na ČVUT v roce 1997 pokračovala ve studiu architektury na Akademii výtvarných umění v Praze na Škole architektury Emila Přikryla, které zakončila v roce 2000 diplomním projektem Vize nových Holešovic v Praze. Od roku 1993 absolvovala různorodé kratší praxe v českých a německých architektonických kancelářích, pracovala na vlastních projektech, věnovala se fotografii průmyslové architektury, ve spolupráci se scénografem a filmovým architektem Ondřejem Nekvasilem navrhovala filmové kulisy (Deník Anne Frank, 2001, Children of Dune, 2002). Od roku 1999 spolupracuje s Romanem Korandou ve vlastním studiu Koranda Korandová Architekti, které sídlí v Berouně. Zde se věnuje architektonickým a urbanistickým soutěžím a projektům nejrůznější povahy. Mezi publikované projekty patří např. soutěžní návrh na výdechový objekt na Pavím vrchu pro tunel Mrázovka (1999) oceněný 3. cenou. Kolem roku 2000 se architektka zabývala tématem nízkonákladového malometrážního bytového domu, jenž v několika variantách projektovala společně s Romanem Korandou a Ivem Slamjákem pro akciovou společnost doma (bytové domy Labyrint, Cihlářka, Nová Cihlářka a Zahrada ve středočeských Hostivicích). V roce 2005 získali architekti druhou cenu v soutěži Nový domov za novostavbu rodinného domu s pediatrickou ordinací v Berouně, který se do ulice otevíral – v návaznosti na čekárnu pediatrie – volně přístupnou plochou s dětským hřištěm a bez oplocení. V současné době se architekti zabývají výstavbou rodinného bydlení Na Homolce v Berouně, které klade důraz na tvorbu komunitních míst pro společné setkávání obyvatel.
Alena Korandová je autorizovanou architektkou v České komoře architektů, působí také jako nezávislá porotkyně architektonických soutěží.
Zdroje:
Olověný Dušan Aleně Hýblové, Architekt XL, 1994, č. 4, s. 2.
Bažantnice Pražského hradu, Architekt XLIV, 1998, č. 1–2, s. 50.
Výdechový objekt na Pavím vrchu pro tunel Mrázovka v Praze, Architekt XLV, 1999, č. 11, s. 69.
108 malých levných bytů v Hostivici, Architekt XLVI, 2000, č. 10, s. 12–13.
Pavel Halík, Koncept pod slupkou samozřejmosti, Architekt XLVI, 2000, č. 10, s. 14.
Soňa Ryndová, Alena Hýblová, in: Vladislava Valchářová (ed.), Povolání architekt[ka], Praha 2001, s. 232–237.
Rodinný dům s ordinací, Beroun, Architekt 2005, č. 12, s. 25.
Kol. autorů, Emil Přikryl a jeho škola, Řevnice 2010, s. 50.