Libuše Kopřivíková Nováková

30. 12. 1928 – 2005, Brno
architektka

Libuše Kopřivíková absolvovala v roce 1955 Fakultu architektury a pozemního stavitelství VUT Brno a hned po studiích začala působit ve Stavoprojektu Brno, kde na pozici hlavní projektantky zůstala až do roku 1983. Do roku 1990 zde vykonávala funkci specialistky technického útvaru. Roku 1994 společně s manželem Františkem Kopřivíkem a synem Františkem Kopřivíkem ml. založili vlastní architektonickou kancelář, která pod vedením syna a pod rodinným jménem funguje dodnes.

Ve své praxi se Libuše Kopřivíková specializovala zejména na stavby občanské vybavenosti a zdravotnická zařízení, na nichž pracovala v ateliéru Miroslava Spurného v brněnském Stavoprojektu. Z doby, kdy byla ve Stavoprojektu vedoucí projektantkou, pochází řada staveb, z nichž nejvýznamnější jsou poliklinika v Blansku (1968), poliklinika na Lesné v Brně (1974), brněnská Chirana (1979) a Techmashexport v Brně-Žabovřeskách (1982). Libuše Kopřivíková často ve svých stavbách používá vnitřních atrií, kterými je do rozměrných komplexů přiváděn dostatek přirozeného světla.

Zdroje:

Nina Dvořáková (ed.), Z tvorby jihomoravských architektek (kat. výst.), Dům umění města Brna, Brno 1985, s. 18. 

Brněnský architektonický manuál, https://www.bam.brno.cz/architekt/110-libuse-koprivikova, vyhledáno 4. 11. 2022.

Petra Hlaváčková, Lucie Valdhansová (eds.), Brněnský architektonický manuál. Průvodce architekturou 1945–1989, Dům umění města Brna 2021.

Renata Vrabelová (ed.), Architektura 60. a 70. let 20. století v České republice II, Národní památkový ústav 2020, s. 565.

Renata Vrabelová (ed.), Brněnská architektura 1918–2008, Akademické nakladatelství CERM 2014.

Iloš Crhonek, Brno v architektuře a výtvarném umění, Brno 1981, s. 294.

Renata Vrabelová (ed.), Brno. Architektura/Architecture. 1945–1990, Brno 2009, s. 249.

Zpravodaj města Blanska, rok 2001, č. 4, s. 6.

Návrh divadla v Brně (studentská práce), Architektura ČSR, 1953, s. 241 (jako Nováková Libuše). 

Urbanistická studie univerzitního areálu J. E. Purkyně v Brně – Bohunicích, Architektura ČSR, 1972, s. 215–217.

Fakultní nemocnice v Brně-Bohunicích, Architektura ČSR, 1972, s. 218–223.

Soutěžní návrh areálu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (snížená III. cena), Architektura ČSR, 1977, s. 315, 318–319.

Poliklinika v Brně na Lesné, Architektura ČSR, 1978, s. 400–401.

PZO Technické středisko SSSR v Brně, Architektura ČSR, 1984, s. 434–439.

Almanach 10 let polikliniky v Blansku, http://poliklinikablansko.cz/historie/almanach10/almanach10.htm, vyhledáno 31. 10. 2022.

Historie nemocnice v Blansku, https://www.nemobk.cz/historie-nemocnice-blansko/, vyhledáno 31. 10. 2022.

Soupis díla

Realizace

1959–1962 – mateřská škola, Zbýšov 

1960–1961 – mateřská škola, Náměšť nad Oslavou

1960–1963 – sídliště Fučíkova (dnes Štefánikova) čtvrť, Brno – Černá Pole, s Miroslavem Spurným a Jaroslavem Ryškou

1968 – poliklinika, Blansko

1968–1974 – poliklinika, Brno-Lesná

1976–1979 – Výzkumný ústav zdravotnické techniky Chirana, Brno-Bohunice, s Miroslavem Spurným

1979–1982 – Techmashexport, Brno-Žabovřesky

Nedatované stavby

poliklinika na ulici Bří. Mrštíků, Břeclav 

spořitelna na ulici Jana Palacha, Břeclav

statistický úřad na ulici Sladová, Břeclav

loďařská škola, Komárno, Slovensko

Vzdělání

1955, Vysoké učení technické v Brně, Ing. arch.

Zaměstnání

1955–1983, Stavoprojekt Brno (hlavní projektantka)

1983–1990, Stavoprojekt Brno (specialistka technického útvaru)

1994–2005, Projektová kancelář Kopřivík (spoluzakladatelka ateliéru)

Vazby osobní
František Kopřivík – manžel
(1994–2005) – spolupracovník/spolupracovnice
František Kopřivík ml. – syn
(1994–2005) – spolupracovník/spolupracovnice
Vazby profesní
Miroslav Spurný (1955–1983) – vedoucí ústavu

Autor/ka záznamu: ŠB, PH