Elly Oehler Sonnenschein

6. 6. 1905, Ostrava – 22. 4. 1953, Praha
Olárová
architektka, designérka

Elly Oehler (rozená Sonnenschein) pocházela z bohaté ostravské židovské rodiny stavitele Ing. Viktora Sonnenscheina a Antonie Buchsbaum. Studovala architekturu na Německé vysoké škole technické v Brně (Deutsche technische Hochschule Brünn), kde poznala svého budoucího manžela, architekta Oskara Oehlera, který studium z existenčních důvodů přerušil a od roku 1926 praktikoval v předních projekčních kancelářích v Brně, Žilině, Ostravě a v Praze. Jejich společná známá tvorba začala v roce 1930 nerealizovaným návrhem přestavby ostravského kina Odeon s přísně pravoúhle komponovanou formou kavárny.

V roce 1932 uzavřeli Elly a Oskar sňatek, současně přesunuli své působiště do Prahy, kde založili vlastní projekční kancelář. Těžiště jejich tvorby se však nachází na střední a severní Moravě – v Přerově, v Teplicích nad Bečvou a v Ostravě.

Svým návrhem se zúčastnili soutěže na stavbu sanatoria TBC pro Vyšné Hágy ve Vysokých Tatrách (1932), který spočíval v umístění celého léčebného areálu pro 400 osob na prudký svah horského terénu. V průběhu třicátých let realizovali několik dispozičně velkorysých vil, vycházejících ze zásad funkcionalismu – vilu manželů Markových v Praze-Střešovicích (1932), vilu L. Říhovského v Teplicích nad Bečvou (1933–1934), vilu manželů Kefurtových v Praze-Bohnicích (1935–1936) a vilu F. Wawerky v Lipníku nad Bečvou (1937) – pro něž je charakteristická vyvážená kompozice pravoúhlých hmot, uplatnění teras, zimních zahrad, pásových oken a rozměrných prosklených ploch, které propojují interiér s exteriérem. Elly Oehler je také autorkou návrhů interiérů a vnitřního vybavení. Jedním z charakteristických motivů interiéru je práce se světlem, ať již přírodním, nebo umělým, často skrytým ve stropních pásech.

V roce 1936 manželé Oehlerovi navrhli hmotově utilitární pavilon Středomoravských elektráren pro Středomoravskou výstavu v Přerově, v rodišti Oskara Oehlera. Ohlas z účasti na výstavě zajistil Oehlerovým další zakázky – pro Středomoravské elektrárny navrhli v Přerově novostavbu administrativní budovy (1937–1938) a navázali spolupráci s majitelem přerovské továrny na kožené zboží KAZETO Karlem Zejdou. Pro Zejdovu továrnu projektovali dostavbu hlavní provozní budovy (1936) a samostatně stojící elegantní novostavbu jednopatrové administrativní budovy (1936–1937) s typickými pásovými okny a motivem dvou velkých kruhových oken. Úspěšná spolupráce mezi továrníkem a manžely Oehlerovými vyvrcholila realizací nájemního domu v Přerově (1937–1938) s luxusním mezonetovým bytem majitele, který ukrýval obytnou společenskou halu s organicky tvarovanou galerií.

Po neúspěšném pokusu o emigraci do Austrálie v politicky vyhroceném roce 1939 se Oehlerovi s dcerou Renatou vrátili do Ostravy, kde ještě v roce 1940 projektovali. V roce 1944 byli oba manželé transportováni do koncentračního tábora, jejich dcera se až do konce války ukrývala v Praze. Ačkoli se oba z koncentračního tábora vrátili, z rodiny Sonnenscheinových přežila holokaust pouze Elly a její sestra. Po skončení druhé světové války si Oehlerovi počeštili své příjmení na Olárovi a obnovili svou ostravskou projekční kancelář, kde se věnovali převážně urbanistickým projektům rozvoje Ostravy. V roce 1947 Elly Olárová zvítězila v soutěži na novostavbu obytného domu s kanceláří a modlitebnou pro Židovskou náboženskou obec v Ostravě, která však nebyla realizována. Jde o jediný projekt, pod nímž je z dvojice podepsaná pouze architektka. Navrhla budovu s civilně vyhlížejícím exteriérem, zatímco skici interiéru překvapí chrámovým sálem s valenou kazetovou klenbou. Ještě před odchodem do Prahy v roce 1949 vypracovali Olárovi studii budovy Janáčkovy koncertní síně pro Ostravu s atypickým prohnutým průčelím. Na začátku padesátých let museli svou činnost přesunout do centralizované projekční organizace Stavoprojekt. Elly Olárová se zřejmě nikdy nezotavila z následků válečného věznění a zemřela v pouhých osmačtyřiceti letech v roce 1953.

Své práce publikovali manželé Oehlerovi ve třicátých letech např. v časopisech Forum, Moderne Bauformen a L’Architecture d’Aujourd’hui. Dílo Oehlerové je uchováno v Muzeu umění Olomouc a bylo zmapováno na souborné výstavě a v katalogu Elly Oehler/Olárová 1905–1953, Oskar Oehler/Olár 1904–1973 (Petr Pelčák – Vladimír Šlapeta – Ivan Wahla – Pavel Zatloukal (eds.), 2007).

Zdroje a prameny:

Archiv Muzeum umění Olomouc.

Petr Pelčák – Vladimír Šlapeta – Ivan Wahla, Elly Oehler/Olárová 1905–1953, Oskar Oehler/Olár 1904–1973: architektonické dílo [architectural work], katalog výstavy, Olomouc: Spolek Obecní dům Brno, 2007.

Kol. autorů, Česká republika – architektura XX. století. Morava a Slezsko, Praha: Zlatý řez, 2005.

Vladislava Valchářová, Elly Sonenschein-Oehler (Olárová), in: kol. aut., Povolání: architekt[ka], Praha: Kruh, 2003.

Pavel Zatloukal, Elly a Oskar Oehlerovi, in: Jan Kratochvíl, Židovská Morava – Židovské Brno, Brno 2001, s. 78–85.

Kol. aut., Praha – architektura XX. století, Praha: Zlatý řez, 1998.

Pavel Zatloukal, Elly a Oskar Oehlerovi, in: 53. Bulletin Moravské galerie, Brno 1997, s. 138–141.

Rostislav Švácha, Od moderny k funkcionalismu. Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století, Praha: Victoria Publishing, 1994, 2. vydání.

Vladimír Šlapeta – Pavel Zatloukal, Moderní architektura Přerova, in: Památky a příroda VI, 1981, s. 136–137.

Vladimír Šlapeta, Praha 1900–1978. Průvodce po moderní architektuře, Praha 1978, s. 42, 50.

Forum 6, 1936, s. 132–135.

Moderne Bauformen 36, 1937, s. 575–577.

Soupis díla

Projekty a realizace

1930 – přestavba a přístavba kina Odeon, Ostrava-Přívoz, nerealizováno, s Oskarem Oehlerem

1932 – soutěžní návrh, sanatorium TBC Ústřední sociální pojišťovny, Vyšné Hágy, Slovensko, nerealizováno, s Oskarem Oehlerem, Karlem Kotasem

1932 – vila Antonína a Marie Markových, Na Bateriích 820/13, Praha 6 – Střešovice, s Oskarem Oehlerem

1933–1934 – vila Ladislava Říhovského,  Zbrašov 59, Teplice nad Bečvou, s Oskarem Oehlerem

1935–1936 – přestavba zámku Vysoký Hrádek pro Václava a Jindřišku Divišovi, Březí u Týna nad Vltavou, s Oskarem Oehlerem

1935–1936 – vila Josefa a Blaženy Kefurtových s ordinací, V Nových Bohnicích 34, Praha 8-Bohnice, s Oskarem Oehlerem

1936 – pavilon Středomoravských elektráren, Středomoravská výstava, Přerov, s Oskarem Oehlerem

1936 – dostavba tovární budovy a administrativní pavilon továrny Kazeto Karla Zejdy, Husova 19, Přerov, s Oskarem Oehlerem

1936–1937 – hotel Bílý kříž beskydského turistického spolku, Staré Hamry 87, s Oskarem Oehlerem

1937 – vila Ing. Františka Wawerky, Loučská 888/29, Lipník nad Bečvou, s Oskarem Oehlerem

1937 – hotel Continental, Zbrojnická 8, Plzeň, s Oskarem Oehlerem

1937 – vlastní byt, Praha, s Oskarem Oehlerem

1937–1938 – nájemní dům Karla Zejdy, Bartošova 2300/14, Přerov, s Oskarem Oehlerem

1937–1938 – administrativní budova elektrárny SME, Tržní 1917/20, Přerov, s Oskarem Oehlerem

1940–1941 – administrativní budova továrny Philippa Kneisla, Všetuly, s Oskarem Oehlerem

1940 – soutěžní návrh, dům nakladatelství Rodina, Praha, s Oskarem Oehlerem

1945 – plán přestavby centra Moravské Ostravy, Ostrava, s Oskarem Oehlerem

1946 – urbanistická studie sídliště pro zaměstnance drátovny Báňské a hutní společnosti, Bohumín-Pudlov, s Oskarem Oehlerem

1946 – studie hornického sídliště, Moravská Ostrava, Ostrava, s Oskarem Oehlerem

1947 – soutěžní návrh obytného domu s kancelářemi a modlitebnou pro ostravskou Židovskou obec – Synagoga, Žerotínova 14, Ostrava

1947 – lázeňská kotelna a obytný dům, Zbrašov, Teplice nad Bečvou, s Oskarem Oehlerem

1947–1949 – lázeňská kolonáda, Zbrašov 24, Teplice nad Bečvou, s Oskarem Oehlerem

1947 – projekt administrativní budovy dusíkárny Ostravských chemických závodů, Ostrava-Martinov, s Oskarem Oehlerem

1949 – studie Janáčkovy koncertní síně, Ostrava, s Oskarem Oehlerem

Autorské texty

Elly a Oskar Oehlerovi, Innenräume der Architekten, Forum VI, 1936, s. 132–135.

Výstava

2007–2008 – Elly Oehler/Olárová 1905–1953, Oskar Oehler/Olár 1904–1973: architektonické dílo [architectural work], Muzeum umění Olomouc, Centrum architektury Brno, Spolek Obecní dům Brno

Vzdělání

1931, Německá vysoká škola technická v Brně, Ing. arch.

Zaměstnání

1932–1939, vlastní architektonická kancelář v Praze (projektantka)

1940–, vlastní architektonická kancelář v Ostravě (projektantka)

1945–1949, vlastní architektonická kancelář v Ostravě (projektantka)

1951–1953, Stavoprojekt (projektantka)

Vazby osobní
Oskar Oehler (1932–1953) – manžel
(1930–1953) – spolupracovník/spolupracovnice
Bibliografie

Forum. Zeitschrift für Kunst, Bau und Einrichtung, 1936, roč. 6, s. 132–135.

Šlapeta Vladimír – Zatloukal Pavel, Moderní architektura Přerova, Památky a příroda, 1981, roč. 6, č. 3, s. 129–140.

Zatloukal Pavel, Elly a Oskar Oehlerovi, in: Jan Kratochvíl (ed.), Židovská Morava – Židovské Brno, Brno, 2001, s. 78–85.

Zatloukal Pavel, Elly a Oskar Oehlerovi, 53. Bulletin Moravské galerie, 1997, s. 138–141.

Zatloukal Pavel, Česká republika – architektura XX. století. Morava a Slezsko, Praha, 2005.

Pelčák Petr – Šlapeta Vladimír – Wahla Ivan, Elly Oehler/Olárová 1905–1953, Oskar Oehler/Olár 1904–1973: architektonické dílo = architectural work, Brno: Spolek Obecní dům Brno; Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2007.

Moderne Bauformen. Monatshefte für Architektur und Raumkunst, Stuttgart, 1937, s. 575–577.

Švácha Rostislav, Od moderny k funkcionalismu. Proměny pražské architektury 1. poloviny 20. století, Praha, 1994.

Povolání: architekt[ka], Praha, 2003.

Šlapeta Vladimír, Praha 1900–1978. Průvodce po moderní architektuře, Praha, 1978.

Švácha Rostislav – Templ Stephan – Šlapeta Vladimír, Praha: architektura XX. století, Praha, 1998.