Milena Lamarová

4. 11. 1930 – 30. 1. 2006
Bohumila Lamarová
historička průmyslového designu, kurátorka, publicistka, teoretička designu

Milenu Lamarovou je možné považovat za průkopnickou osobnost české teorie designu. Její činnost je nedílně spjata s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze, kde působila od roku 1970 po 36 let, stejně tak jako s řadou periodik, ve kterých pracovala jako redaktorka nebo šéfredaktorka.

Lamarové kariéra probíhala po poměrně nečekané trajektorii. Zpočátku studovala anglistiku na Filozofické fakultě a tělovýchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a teprve po sňatku s akademickým malířem Janem Kalouskem a narození prvního dítěte se od roku 1960 stala redaktorkou publikací v Ústavu bytové a oděvní kultury. To byl její první krok k oboru designu a užité kultury, kterému se intenzivně věnovala po zbytek své kariéry. V šedesátých letech působila i v redakcích časopisů Umění a řemesla, Výtvarná práce a stala se mezi lety 1968–1969 šéfredaktorkou časopisu Czechoslovak Industrial Design, česko-anglického periodika, které vycházelo jednou do roka jako sborník pro otázky průmyslového designu. Důležitým pro její vývoj bylo i devítiměsíční postgraduální studium teorie designu na Royal College of Art. Díky podpoře Uměleckoprůmyslového musea v Praze byla schopna studium zakončit v roce 1972 diplomovou prací s názvem Design in Industrial Society v době, kdy již bylo složité aktivity v zahraničí politicky obhájit.

Nejvýznamnějším příspěvkem v teorii designu je uvedení pojmu design do místního prostředí. Lamarová ve své knize Modern Design in the Home (1965) tento termín přebírá z anglosaského prostředí, ke kterému měla díky svému vzdělání blízko. V německé verzi knihy s názvem Menschen und Dinge. Moderne Dessins in der Tschechoslowakei (1965) je patrné, že ani pro německé překladatele nebylo slovo design v této době usazené. Dessins bývá obvykle využíváno pro textilní motivy a dezény. Toto poukazuje na neukotvenost názvosloví nejen v Československu, ale i mezinárodně. Lamarová se pokusila nastínit i nové povolání průmyslového designéra (Industrial Designer / Industrieformgestalter). Tato nová profese reaguje na změny ve výrobě, z řemeslné směrem k industriální, a měla by dostát novým nárokům a technologickým postupům. K tomu jsou nutní všestranní umělci*kyně i inženýři*ky s logickým uvažováním a obeznámeností s mezinárodními trendy. Industrializaci výroby Lamarová vnímá jako nevyhnutelnou a zdůrazňuje sociální rovinu masově produkovaných předmětů.

V knize Modern Design in the Home Lamarová zajímavě popisuje i emancipaci moderní ženy a její projevy v uzpůsobení bytu. Role ženy se proměnila hlavně v tom, že vdané ženy docházejí do práce a v domácnosti řadu činností zjednodušuje automatizace a elektrické spotřebiče. Propojení činnosti ženy a prostředí kuchyně, které se ustavilo v tradičním pojetí, oslabuje. Kuchyně se zmenšila do podoby jakési alkovny. Přípravu jídla mohou střídavě převzít i ostatní členové rodiny. I přesto nová role ženy v rodině pro designéry představuje výzvu, jak uspořádat bydlení manželských párů s dětmi.

V roce 1972 se v pražském Uměleckoprůmyslovém museu uskutečnila mezinárodní výstava Design a plastické hmoty, kterou Lamarová kurátorsky připravila. K výstavě vyšel katalog v češtině i angličtině. Jednalo se o přehlídku 120 návrhů zahraničních autorů, jako byli Joe Colombo, Verner Panton, Oliver Morgue. Katalog představil nafukovací objekty Quasar, plastické kompozice Fabia Lenciho, Gina Sarfattiho a dalších spolu s československými autory Václavem Ciglerem nebo Jiřím Hofmanem Miroslava Navrátila. Z hlediska rozsahu i tématu neměl projekt obdoby, srovnávat se s ním snad mohla jen výstava New Domestic Landscapes uvedená Emiliem Ambaszem v newyorské MoMA v roce 1971. Lamarová v úvodu katalogu poznamenává, že plastické hmoty jsou nově vynalezeným materiálem budoucnosti a prezentuje nejinovativnější způsoby jejich dosavadního využití. Zároveň ale poznamenává, že z hlediska výrobního procesu se jedná o velmi drahé výrobky, které se vyplatí pouze jako výroba v sérii. Lamarová hovoří o novém umělém prostředí definovaném lehkostí, pružností a transparencí, dosud nevídanými kvalitami: „… vývoj plastických hmot nabízí řádově odlišné předpoklady: tvrdé a lesklé povrchy se zářivými barvami, pružné hmoty s tvarovou pamětí, lehké, transparentní membrány, které naplněny vzduchem putují prostorem. Všeobecně převažuje motiv lehkosti a pružnosti v tahu. Je to tedy také vpád nových optických zážitků v barevnosti, průzračnosti a světelnosti okolí.“ (Design a plastické hmoty, str. 13) Lehkost znamená mobilitu, vznášení a nadnášení a nový způsob prostorového vnímání. Na druhou stranu Lamarová překvapivě ostře vnímá i vliv na životní prostředí, ekologická rizika rostoucí produkce, odpadu a jeho likvidace. Nové materiály přinášejí nové dosud nezodpovězené otázky.

K ilustraci potenciálu plastických hmot Lamarová iniciovala i blow-up environment v předsálí výstavy plně v duchu dobových vizionářských projektů, neboť „… planeta Země je pokryta vzduchem. Pneumatické prostory směřují k nové estetice vzduchu“.  K vytvoření instalace z bílých nafukovacích válců z PVC na výstavě přizvala Václava Ciglera, průkopníka designu skla a světla se silnými vizionářskými projekty, a Vladimíra Fiřta, vědeckého inženýra pro experimentální membránové konstrukce. Cigler byl přesvědčen o nesčetných možnostech plastů pro nový „oduševnělý, půvabný, hravý, lehký, živý“ životní styl inspirovaný kosmickým výzkumem. Cigler a Fiřt navrhli také řadu nafukovacích tělocvičen pro psychofyzickou relaxaci s řadou roztroušených hravých návrhů, které bohužel zůstaly nerealizovány.

Dalšími významnými výstavními počiny byl Design multi: všední den designu (1980), Židle 20. století (1982), nebo porevoluční Český kubismus: Architektura a design 1910–1925 (1991) a Signum design: Český design 1980–1999 (1999).

Zdroje:

Kamila Huptychová, Milena Lamarová a její přínos české teorii designu, dipl. práce, UMPRUM, Praha 2020.

Jan Rous, Milena Lamarová aneb Židle a izolátor hledají signaturu, in: Milena Bartlová – Martina Pachmanová (eds.), Artemis a Dr.Faust: Ženy v českých a slovenských dějinách umění, Praha 2008, s. 111–123.

Martina Pachmanová, „Naštěstí všichni zahyneme dne 13. listopadu 2026 smrtí zadušením“: K rané práci Mileny Lamarové v souvislostech české poválečné teorie designu, habilitační přednáška, VŠUP, 20. 3. 2015

Soupis díla

Monografie

Milena Lamarová, Modern Design in the Home, Brno 1965.

Milena Lamarová, Design a plastické hmoty, kat. výst., Praha 1972.

Milena Lamarová, Design multi: všední den designu, Praha 1980, s. 11–12.

Milena Lamarová, Židle 20. století, kat. výst., Praha 1982.

Milena Lamarová, 50. léta; Užité umění a design, Praha 1988, nestránkováno.

Milena Lamarová et al., Český kubismus: Architektura a design 1910–1925, kat. výst., Weil am Rhein 1991.

Milena Lamarová, Signum design: český design 19801999, kat. výst., Praha 1999.

Články

Milena Lamarová, Jolopsé, Elektra a Bramborák, Plamen, 1961, č. 3, s. 28–30.

Milena Lamarová, Nové potištěné tkaniny, Výtvarná práce, 1961, č. 20, s. 6.

Milena Lamarová, Nová kolekce bytového textilu, Výtvarná práce, 1962, č. 6, s. 8.

Milena Lamarová, Trh marnosti, Luxus náš vezdejší, Výtvarná práce, 1966, č. 6, s. 10.

Milena Lamarová, Trh marnosti, Mecenáši a sirotkové, Výtvarná práce, 1966, č. 9, s. 9.

Milena Lamarová, Trh marnosti, Proti židlím, Výtvarná práce, 1966, č. 7, s. 8.

Milena Lamarová, Trh marnosti, Slova jako gimmicks, Výtvarná práce, 1966, č. 10, s. 9.

Milena Lamarová, Jsou vynikající výrobky vynikající?Výtvarná práce, 1968, č. 7, s. 7.

Milena Lamarová, Di-Dialog, Výtvarná práce, 1968, č. 1213, s. 8.

Milena Lamarová, Dopis z Londýna Hot Swing Cool, Výtvarná práce, 1969 č. 12, s. 18.

Milena Lamarová, Obchod s patriotismem. Byznys s dobou, Výtvarná práce, 1968, č. 4, s. 8.

Milena Lamarová, Osvobozené dobrodružství módy, Výtvarná práce, 1968, č. 6, s. 8.

Milena Lamarová, Ragonovo kde budeme žít zítra, Výtvarná práce, 1968, č. 2, s. 10.

Milena Lamarová, Rouška přes oči, Výtvarná práce, 1968, č. 6, s. 1–2.

Milena Lamarová, 2. Dopis z Londýna; Budoucnost Tate Gallery; Stroje na cokoliv,
Výtvarná práce, 1969, č. 5–6, s. 16.

Milena Lamarová, Makro i mikrosvět designu, Czechoslovak Industrial Design: sborník
pro otázky průmyslového návrhu, 1969, s. 65–70.

Milena Lamarová, Design – aktualita nebo věčnost?, Czechoslovak Industrial Design:
sborník pro otázky průmyslového návrhu, 1970, s. 1–2.

Milena Lamarová, Zátoka plná řečí, Architektura ČSR, 1972, č. 5, s. 210.

Milena Lamarová, A konzumováním živ budeš, Czechoslovak Industrial Design: sborník
pro otázky průmyslového návrhu, 1972, s. 40–56.

Václav Cigler – Vladimír Fiřt – Milena Lamarová – Alena Žbirková, Vzdušné zámky pro Prahu, Umění a řemesla, 1975, č. 3, s. 59–60.

Milena Lamarová, Texty a kontexty 1910–1914, in: Milena Lamarová et al., Český kubismus: Architektura a design 1910–1925, Weil am Rhein 1991, s. 12–20.

Milena Lamarová, Kubismus – užité umění – design, in: Milena Lamarová, et al., Český kubismus: Architektura a design 1910–1925, Weil am Rhein 1991, s. 53–80.

Milena Lamarová, Lehká tesknota velkých designérů, Ateliér, 1992, č. 22, s. 16.

Milena Lamarová, Historie jedné skupiny /Atika 1987–1992/, Bulletin Moravské galerie v Brně, Brno 1994, s. 97–98.

Milena Lamarová, Řemeslo a kybernetika, in: Martina Pachmanová (ed.), Design: Aktualita nebo věčnost?: antologie textů k teorii a dějinám designu, Praha 2007, s. 133–136.

Milena Lamarová, Případ FXC08, in: Ivan Adamovič (ed.), Kronika české science fiction 2, Puls nekonečna: od Vladimíra Babuly k Alexandru Kramerovi, Praha 2011, s. 93–99.

Milena Lamarová, O citech a tradicích, in: Lada Hubatová-Vacková – Martina Pachmanová – Pavla Pečinková (eds.), Věci a slova, Praha 2014, s. 459–464.

Primární zdroje

Milena Lamarová, Zpráva o stipendijním pobytu ve Velké Británii, přístupné v Centrálním depozitáři UPM.

Milena Lamarová, Životopis, Praha 1985, přístupné v depozitáři UPM.

Vzdělání

1957, Univerzita Karlova v Praze, PhDr.

1972, Royal College of Art, MA (Master of Arts)

Zaměstnání

1960–1965, Ústav bytové a oděvní kultury (ÚBOK) (redaktorka)

1965–1966, Umění a řemesla (redaktorka)

1966–1970, Výtvarná práce (redaktorka)

1968–1969, Czech Industrial Design (šéfredaktorka)

1970–2006, Uměleckoprůmyslové muzeum (kurátorka)

Vazby profesní
Václav Cigler – spolupracovník/spolupracovnice
Bibliografie

Pachmanová Martina, „Naštěstí všichni zahyneme dne 13. listopadu 2026 smrtí zadušením“: K rané práci Mileny Lamarové v souvislostech české poválečné teorie designu, 2015.

Rous Jan, Milena Lamarová aneb Židle a izolátor hledají signaturu, in: Milena Bartlová – Martina Pachmanová (eds.) (ed.), Artemis a Dr. Faust: Ženy v českých a slovenských dějinách umění, Praha, s. 111–123.

Hubatová-Vacková Lada, Vzdušné zámky v době normalizace: výstava Design a plastické hmoty, pneumatické struktury a alternativní design 70. let, in: Cyril Říha (ed.), Nefoťte mě před knihovnou: kniha pro Jana Rouse, Praha, 2009, s. 125–145.

Huptychová Kamila, Milena Lamarová a její přínos české teorii designu, Praha, 2020.

Autor/ka záznamu: HHD