Věra Machoninová Větrovská

* 27. 9. 1928, Praha
architektka, designérka

Věra Machoninová patří k nejvýznamnějším českým architektkám druhé poloviny 20. století. Její dílo je nedílně spjato s manželem Vladimírem Machoninem (1920–1990), se kterým vytvořila řadu staveb a návrhů v brutalistním stylu.

Během studia na pražské technice navštěvovala ateliér Josefa Kittricha, po absolutoriu nastoupila do nově vzniklého Stavoprojektu do studia Jiřího Gočára, který na jistou dobu převzal Karel Filsak. První významnou realizací spolu s manželem byl kulturní dům v Jihlavě ve stylu doznívající sorely (1957–1962). V roce 1958 Vladimír Machonin vedl stavbu pavilonu na EXPO v Bruselu – v době politického tání v 60. letech se architekti více napojili na mezinárodní trendy ve svém oboru. Spolu s Karlem Pragerem, Jiřím Albrechtem a Jiřím Kadeřábkem v ateliéru Pavla Bareše získali 4. cenu v mezinárodní soutěži na univerzitní areál v Dublinu (1964). Po vítězství v soutěži na festivalový hotel a kino v Karlových Varech (realizované jako hotel Thermal, 1967–1977) vycestovali na studijní cesty do zahraničí se zaměřením na kinosály. Liberálnější atmosféra v Československu se projevila i vyhlašováním řady soutěží, Machoninovi získali první cenu v soutěži na obchodní dům Kotva (1969) a první cenu v soutěži na československé velvyslanectví ve východním Berlíně (1970). V krátkém období 1966–1971 se osamostatnili v rámci Sdružení projektových ateliérů (SPA), vznikl ateliér Alfa pod vedením Vladimíra Machonina. Zlom nastal v důsledku nesouhlasu se sovětskou okupací v roce 1968. Machoninovi nebyli přijati do reogranizovaného Svazu architektů, jejich ateliér Alfa byl začleněn do Projektového ústavu hl. m. Prahy a bylo jim znemožněno účastnit se architektonických soutěží, výstav a publikovat. Mohli však pokračovat v práci na již rozpracovaných projektech, jako byly obchodní domy Kotva a DBK nebo československé velvyslanectví ve východním Berlíně. 

Osobní styl manželů Machoninových se vyvíjel v průběhu 60. let. Vyznačuje se sebevědomými konstrukčními řešeními, projujícími stavbu s velkorysým prostorovým uspořádáním a výrazným tvaroslovím. Především Věra Machoninová zdůrazňovala svůj zájem o statiku již během studií – navrhla otevřený půdorys obchodního domu Kotva (1969–1975) jedinečný využitím hřibové konstrukce, v Domě bytové kultury DBK (1971–1981) atrium a otevřený půdorys hlavního obchodního centra umožňují přecházet z jednoho podlaží do druhého přes venkovní promenádu směrem k pasáži metra. Kotva a DBK na fasádě uplatňují atmofix, v Československu vyvinutou verzi kortenu, ve spolupráci s Výzkumným ústavem ochrany materiálu. Formálně jsou budovy Machoninových charakteristické svou výraznou siluetou; ortogonální kompozice hotelu Thermal tvořená nízkým podstavcem a vysokým štíhlým objemem je rozrušena třemi oválnými kinosály, které dynamicky reagují na reliéf blízkého říčního údolí. Podobné řešení se opakuje v brutalistním velvyslanectví v Berlíně. Široká škála použití materiálů, včetně betonu a skla, narušuje hranici mezi interiérem a exteriérem.

Věra Machoninová si zakládala na provedení stavby do posledního detailu, vytvářela originální návrhy sedacích souprav a mobiliáře pro každou z budov. V kontextu tehdejší československé architektury je poměrně výjimečné použití intenzivních barev, jako je červená, oranžová a žlutá, zelená, které vytvářely spolu s uměleckými díly výtvarný environment.

Díky manažerským schopnostem Vladimíra Machonina se architektům podařilo vyjednat kvalitní podmínky s investory a prosazovat nestandardní řešení. Věra Machoninová s urputností hledala možnosti realizace neobvyklých konstrukčních a materiálových postupů. Podle svých slov spíše „zůstávala u projektu“ (Vorlík 2006, 188–189). Machoninovým se podařilo v partnerském uspořádání díky vzájemné domluvě a schopnosti přiznat tvůrčí a autorské zásluhy obou partnerů. Věra Machoninová sama nevnímá žádné komplikace pro ženy a jejich prosazení se v oboru architektury (Vorlík 2006, 194).

Zdroje:

Věra Machoninová, in: Petr Urlich – Petr Vorlík – Beryl Filsaková, et al., Šedesátá léta v architektuře očima pamětníků, Praha 2006.

Soupis díla

Projekty a realizace*

1957–1962 – kulturní dům, Jihlava

1960 – soutěž na Jihočeské divadlo, České Budějovice

1964 – soutěž na univerzitní kampus, Dublin, Irsko, s Karlem Pragerem, Jiřím Albrechtem a Jiřím Kadeřábkem, 3. cena

1964 – soutěžní návrh na hotel a festivalové kino, Karlovy Vary, 1. cena

1967 – soutěžní návrh nového Národního shromáždění, Praha

1967–1977 – hotel Thermal, Karlovy Vary

1969 – soutěžní návrh Domu rekreace ROH, Praha-Dlabačov, 2. cena

1969 – soutěžní návrh mezinárodního hotelu, Praha-Pankrác

1969–1975 – obchodní dům Kotva, Náměstí republiky, Praha

1970 – soutěžní návrh na ideové a architektonické řešení sportovního areálu, Praha-Maniny

1970 – soutěžní návrh budovy Čsl. zastupitelství v NDR, Berlín, Německo, s Klausem Pätzmanem, 1. cena

1971 – projektový úkol budov CKM, MF a provozní budovy Škoda, Budějovické náměstí, Praha

1971 – dům Otomara Krejči (Věra Machoninová)

1972–1978 – budova zastupitelského úřadu ČSSR v NDR, Berlín, Německo

1973 – zastavovací plán území Evropská – Gymnazijní – Generála Píky, Praha (Věra Machoninová)

1974 – stanice metra Budějovická (Věra Machoninová, Břetislav Novák)

1978–1984 – ubytovna odborového podniku Teplotechna, Praha (Věra Machoninová)

1983 – územní plán Karlína, Praha (Věra Machoninová)

1988 – návrh na dostavbu Staroměstské radnice, Praha (Věra Machoninová)

1992 – soutěžní návrh na centrum, Praha-Holešovice

1994–1996 – soutěžní návrh na hotel Four Seasons, Praha (Věra Machoninová)

1996 – soutěžní návrh na Hypobanku na Náměstí republiky, Praha (Věra Machoninová)

1999 – urbanistická studie přístupu na Vítkov, Praha (Věra Machoninová)

Podrobný soupis děl viz Machoninovi ’60/’70, kat. výst. v Galerii Jaroslava Fragnera

* projekty a realizace s Vladimírem Machoninem, pokud není uvedeno jinak

Vzdělání

1952, České vysoké učení technické v Praze, Ing. arch.

Zaměstnání

1953–1968, Stavoprojekt (projektantka)

1968–1970, Sdružení projektových ateliérů, ateliér Alfa (projektantka)

1970–1990, Pražský projektový ústav (PPÚ) (projektantka)

1991–, vlastní architektonická kancelář (architektka)

Vazby osobní
Vladimír Machonin (1948–1990) – manžel
spolupracovník/spolupracovnice
Pavla Kordovská (1958–) – dcera
spolupracovník/spolupracovnice
Petr Kordovský (1959–) – zeť
spolupracovník/spolupracovnice
Ocenění
2006, Cena za celoživotní dílo Grand Prix Obce architektů
2014, Pocta České komory architektů
2017, Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury
Bibliografie

Elser Oliver – Kurz Philip – Cachola Schmal Peter – Klíma Petr, Kaufhaus Kotva, Prag, SOS Brutalismus: eine internationale Bestandsaufnahme, 2017, s. 390–392.

Beran Lukáš, Architekt Vladimír Machonin, Umění, 2004, č. 3, s. 271–277.

Hagner Michael – te Heesen Anke – Höfer Candida, Berlin Wilhelmstrasse 44, Kolín n. Rýnem, 2003.

Englert Kerstin – Tietz Jürgen – Englert Alfred, Botschaften in Berlin, Berlin, 2004, s. 49, 152–153.

Pechar Josef, Československá architektura 1945–1977, Praha, 1979, s. 25, 37, 427, 428.

Ulrich Petr, Obchodní dům Prior / Kotva. Historie | Urbanismus | Architektura, Praha, 2018.

Ulrich Petr – Vorlík Petr – Filsaková Beryl – Popelová Lenka – Andrášiová Katarína, Šedesátá léta v architektuře očima pamětníků, Praha, 2006.

Nový Otakar – Vebr Jaroslav – Sedláková Radomíra, Soudobá architektura ČSSR, Praha, 1980.

Kultermann Udo, Zeitgenössische Architektur in Osteuropa, Kolín n. Rýnem, 1985.

Internetové odkazy