Architektka a designérka Magda Sépová absolvovala architekturu na Slovenské vysoké škole technické (dnes STU) v roce 1958. Ve své profesi se věnovala interiérové tvorbě a designu nábytku. Od konce padesátých let působila v podniku Vývoj nábytkářského průmyslu v Brně (VNP), později v připojeném slovenském středisku Vývojový závod nábytkářského priemyslu (VZNP) v Bratislavě. Magda Sépová se zde společně s dalšími architekty a designéry – Františkem Jirákem, Miroslavem Navrátilem, Jiřím Petřivým a Michelem Ondruškou – podílela na výzkumných úkolech a vývoji nábytku nejen z tradičních materiálů, ale rovněž v souladu s celosvětovými trendy také na vývoji nábytku s uplatněním umělých hmot. V případě návrhů sedacího nábytku Magdy Sépové z raných šedesátých let jde zejména o lehké skořepinové židle a křesla organických tvarů. Řada těchto designů byla vytvořena pouze v prototypech a nebyla zařazena do sériové výroby. Za ikonické objekty dnes můžeme považovat lehká bytová křesla s typovým označením 24-VN-467 a 24-VN-500, která architektka navrhla ze sklolaminátové skořepiny, čalouněné latexem a látkou, posazené na kovových nohách (1962). Výrobcem byl n. p. TON v Bystřici pod Hostýnem.
V roce 1975 získala společně s Jozefem Lučivjanským ocenění Vynikající výrobek roku 1974 za návrh jídelního koutu Pluto (výrobce Drevoindustria, n. p. Žilina), který se skládal z rohové lavice, židlí a stolu a byl určen pro velkosériovou výrobu.
V sedmdesátých a osmdesátých letech se Magda Sépová zabývala návrhy sektorového kuchyňského nábytku, které byly pravidelně prezentovány na veletrzích v Brně a Ostravě. V kuchyňských soustavách MULTIFORM (ve spolupráci s Jánem Hutťanem a Milanem Lovasem, konstrukce Otto Gross, Jozef Lučivjanský, výrobce MIER, n. p. Topolčany) nebo FOK (uváděno též FOLK, s Jánem Hutťanem, výrobce MIER, n. p. Topolčany) rozvíjela ideu výsuvných a mobilních spodních skříní. Společně se slovenskou designérkou Juliou Kunovskou navrhla oceňovaný program demontovatelného sektorového nábytku DEMOSEKT v kombinaci přírodního buku a smaltu, který však nebyl uplatněn pro sériovou výrobu.
Zdroje a bibliografie:
Vývoj nábytkářského průmyslu 1954–1964, Brno 1964.
Emanuela Kittrichová et. al, Kuchyň, Praha 1990, s. 120.
Milena Lamarová, Interiér a design, in: kol. autorů, Česká architektura 1945–1995, Praha 1995, s. 149.
Alena Malá, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2004, XIII, Ro–Se, Výtvarné centrum Chagall, Ostrava 2004, s. 344.
Zoznam absolventov odboru Architektúra 1950–1996, Architektonické listy FA STU, roč. 11, 2007, č. 3, s. 43.
Anežka Šimková (ed.), Pro tentokrát nesedat: sbírka užitého umění Muzea umění Olomouc, kat. výstavy, Olomouc 2011.
Iva Knobloch – Radim Vondráček (eds.), Design v českých zemích 1900–2000: instituce moderního designu, Praha 2016.
Periodika:
Zdena Hlavová, Jak je to s trvanlivostí?, Domov, 1962, č. 5, s. 14–16.
K. K., Zabydlený interiér, Domov, 1967, č. 4, s. 8–10.
Jan E. Koula – Karel Koželka, Padesát let úsilí o nový interiér, Architektura ČSSR XXVII, 1968, č. 9–10, s. 607–618.
Imrich Ehrenberger, Dom kultúrnej rekreácie v Bratislave, Architektura ČSSR XXVII, 1968, č. 2, s. 113–117.
Josef Raban, Slovenský úspěch, Domov, 1969, č. 4, s. 2–11.
Ladislav Ubr, Možnosti svazku, Domov, 1972, č. 3, s. 8–13.
Jaroslav Kadlec, 20 let vývoje nábytkářského průmyslu, Domov, 1975, č. 2, s. 14–23.
Jaromíra Maršíková, Vynikající výrobky roku 1974, Domov, 1975, č. 5, s. 3–7.
Jaroslav Kadlec, Mezinárodní veletrh Brno 1975, Domov, 1975, č. 6, s. 14–22.
Jaromíra Maršíková, Celostátní soutěž CID, Domov, 1976, č. 6, s. 5.
Jaroslav Kadlec, Mezinárodní veletrh spotřebního zboží Brno ’76, Domov, 1976, č. 6, s. 18.
Vynikající výrobky roku, Architektura ČSR XXXV, 1976, č. 9–10, s. 459–460.
Helena Jarošová, Mění se naše pojetí pohodlí?, Domov, 1977, č. 2, s. 37.
Jaroslav Kadlec, Mezinárodní veletrh spotřebního zboží Brno 1977, Domov, 1977, č. 6, s. 14–21.
Jaroslav Kadlec, Mezinárodní veletrh spotřebního zboží Brno 1978, Domov, 1978, č. 6, s. 17–20.
Jaroslav Kadlec, Mezinárodní veletrh spotřebního zboží Brno 1979, Domov, 1979, č. 6, s. 15–19.
Jaroslav Kadlec, Nábytek na MVSZ Brno 1980, Domov, 1980, č. 6, s. 16–22.
Jaroslav Kadlec, Nástin vývoje bytového nábytku v ČSSR po roce 1945, Architektura ČSR XL, 1981, č. 4, s. 166–172.
Jaroslav Kadlec, MVSZ Brno 1981, Domov, 1981, č. 6, s. 18–26.
Vlasta Štěpová, Lízátko za sklem, Domov, 1982, č. 5, s. 46–48.
Miroslav Klivar, Nábytek pro lidské prostředí, Domov, 1983, č. 4, s. 3–5.
Emília Radimáková, Poohliadnutie sa za X. jubilejnou slovenskou výstavou užitého umenia a priemyselného výtvarníctva, Domov, 1983, č. 5, s. 35–37.
Jaroslav Kadlec, MVSZ Brno, Domov, 1983, č. 6, s. 15–23.
Jaroslav Kadlec, K problematice vývoje průmyslového designu nábytku v ČSSR, Architektura ČSR XLIV, 1985, č. 1, s. 8–14.
Jaroslav Kadlec, Nábytek na 17. MVSZ, Brno 86, Domov, 1986, č. 6, s. 32–39.
Milena Lamarová, Na vlně postmodernismu, Domov, 1987, č. 3, s. 20–24.
Jaroslav Kadlec, XVIII. ročník Mezinárodního veletrhu spotřebního zboží, Brno 87, Domov, 1987, č. 6, 31–40.
Xénia Lettrichová, Júlia Kunovská, Domov, 1991, č. 3, s. 36–39.
Katarína Trnovská, Dizajn nábytku po roku 1954 – nábytkové komplety versus individuálný mobiliar, Alfa: Architecture Papers of the Faculty of Architecture and Design STU, 2016, č. 2, s. 18–23.
